V současnosti je v Česku bez práce 296 826 lidí, což jsou čtyři procenta ekonomicky aktivní populace. Na českém trhu je přitom 199 273 volných pozic. Jde aktuálně o nejnižší nezaměstnanost v Evropě.

Přesto lidé, kteří hledají práci a zasílají životopisy na otevřené pozice, dnes a denně zažívají paradoxní zkušenost, že na jejich nabídku vůbec nikdo nijak nereaguje. V delším časovém úseku zažilo takovou zkušenost dokonce 95 procent uchazečů, v poslední době pak 68 procent. Také 79 procent personalistů připouští, že někdy někomu neodpověděli na inzerát, přičemž realita je pravděpodobně ještě horší. Vyplývá to z výzkumu personální agentury LMC, která stojí za projektem Slušná káva, jímž chce tuto situaci změnit.

Zdroj: Youtube

"Hledání práce a čekání na výsledek je frustrující a ponižující. Do firem, kde mi na životopis neodpověděli, bych se podruhé nehlásil," uvedl v rámci výzkumu padesátiletý Stanislav Salaquarda z Havířova.

Podobným způsobem reagovali i další dotázaní. "Devadesát tři procent uchazečů vnímá firmu hůř, pokud jim neodpoví na zaslaný životopis. Co je důležité, je, že 86 procent si to nenechá pro sebe a o špatnou zkušenost s firmou se podělí buď se svou rodinou, přáteli a známými, nebo přímo na sociálních sítích. Žádnou nabídku by z té firmy už nikdy nepřijalo 60 procent uchazečů," uvedl Tomáš Ervín Dombrovský z firmy LMC.

Ignorováním ztrácíte dobrou pověst

Ignorování uchazečů tak může podle LMC ohrožovat reputaci firmy. "Personalisté jsou stejně jako ostatní zaměstnanci součástí prezentace společnosti," upozorňuje social media konzultantka Eliška Vyhnánková. "V době, kdy lze jakýkoli dojem či zkušenost sdílet desítkám či stovkám přátel na sociálních sítích, má pozitivní a samozřejmě i negativní zkušenost daleko větší dopad než kdy dřív."

Expert na etiketu Ladislav Špaček je na adresu takových firem ještě radikálnější. "Firma či úřad jsou vždy vůči žadateli v dominantní pozici. Pokud firma zneužívá tohoto svého postavení a s uchazečem nekomunikuje, jde o projev arogance, který se společnosti vymstí na ztrátě její dobré pověsti."

Sedm z deseti kandidátů nedostane odpověď včas, přičemž za včasnou považují odpověď do týdne (50 %), maximálně dvou (dalších 40 %). Pokud personalisté odpoví po delší době než dva týdny, část zájemců to vnímá, jako by neodpověděli vůbec.

"Odpovědět uchazeči o zaměstnání je nejen formální povinnost, ale i prostá slušnost, která by měla provázet jakoukoli komunikaci mezi lidmi," komentuje výsledky průzkumů Ladislav Špaček. Ve výrazné většině (68,2 %) také kandidáti nepovažují za reakci automatickou odpověď typu "Pokud se vám do 14 dnů neozveme, vybrali jsme jiného kandidáta", kterou mnoho firem uvádí už v inzerátu na volnou pozici.

Šestnác procent ignorovaných hledání vzdá

Zklamání z průběhu výběrového řízení se navíc přenáší i do dalšího chování lidí na trhu práce. Pokud kandidáti nedostanou odpověď na svůj zaslaný životopis, v 52 procentech případů to snižuje chuť do dalšího hledání práce a 16 procent lidí odpovídání na další nabídky úplně vzdá. Pozdní odpovědi velmi komplikují život 39 procentům kandidátů, kteří nereagují na další inzeráty, protože čekají na odpověď na již zaslaná CV.

"Ve chvíli, kdy se lidé ucházejí o práci a jsou odmítáni, začínají pochybovat o vlastních dovednostech. Odmítnutí nebo dokonce ignorování je přímý útok na jejich sebevědomí," vysvětluje psycholožka Marta Boučková. "Čím déle tento stav trvá, tím více ztrácejí přesvědčení o vlastní uplatnitelnosti na trhu práce. A pokud je tato situace ještě umocněna tím, že jim ani nikdo neodpoví, je pro ně nabízení vlastních vědomostí a dovedností ještě těžší.“

Daná skutečnost pak podle ní vede někdy k tomu, že se odborníci hlásí na pozice, pro které jsou překvalifikovaní (například recepčního), protože doufají, že aspoň tak se s nimi bude někdo bavit, a naopak nekvalifikovaní lidé se ze zoufalství hlásí úplně na všechny vypsané pozice, včetně těch, jejichž odborných požadavků nedosahují.

Jinde by si to nedovolili

Agentura LMC proto spustila kampaň Slušná káva, kterou chce podle svého vyjádření tuto realitu změnit. "Projekt má ukázat, že kdekoli jinde by byla podobná nekomunikace považována za hrubou neslušnost," říká Dombrovský.

V rámci kampaně nechala agentura instalovat stánek s kávou na trzích na pražském Náměstí Jiřího z Poděbrad, který se vyznačoval tím, že dva prodavači všechny potenciální zákazníky ignorovali - bavili se mezi sebou, vyřizovali si telefon, tvářili se, že zákazníka nevnímají. Zástupci agentury pak natáčeli zákaznické reakce skrytou kamerou a všechny nespokojené klienty, kteří od stánku s nepořízenou odešli, navíc seznámili s projektem.

Agentura také oslovila některé novináře činné v sociálních sítích s nabídkou zaslání kávy zdarma coby vzorku, pokud o ni projeví zájem. Novnářům, kteří zájem projevili, ale žádnou neposlala a doufala, že o tom dají patřičně vědět okruhům svých sledovatelů v sociálních médiích. "Chytil se" například publicista Daniel Dočekal, který nebyl do záměru zasvěcen.

"Před spuštěním kampaně zůstávaly bez odpovědi do dvou týdnů zhruba dvě třetiny zaslaných životopisů, v současnosti je to podle našich zjištění zhruba polovina. Nekomunikace je něco, co trh výrazně brzdí. Naším záměrem proto je, aby to do budoucna polovina nebyla, ale aby odpověď do dvou týdnů obdržel každý uchazeč," uzavřel Dombrovský.

Podle LMC se ke slušné komunikaci s uchazeči o práci přihlásil například e-shop Alza.cz, který odpovídá uchazečům do sedmi dnů. Od září usiluje o to, stihnout odpovědět všem zájemcům o práci do čtyř dnů a do konce roku to chce zvládnout do dvou dnů.