Psalo se datum 11. května 1960, blížila se půl osmá večer. V argentinské metropoli Buenos Aires zastavil v Garibaldiho ulici asi deset metrů od křižovatky vůz. Z jeho posádky vystoupil jeden muž, zvedl kapotu a začal se zabývat motorem. Třicet metrů od něj, mezi mostem a rohem Garibaldiho ulice, stálo druhé auto. Také jeho řidič vypadal, že řeší poruchu.

Ve dvacet nula pět vystoupil z autobusu na nedaleké zastávce Avellaneda muž a zamířil k domku, který se nacházel mezi oběma auty. Když míjel jedno z aut, vystoupil z něj člověk a z boku se k němu připojil. "Momentito."

Vzápětí muže chytil a strhl na zem. Další pasažér chytil zajatého za nohy. Z obou vozů vyskákali členové jejich posádek a během pár vteřin naložili zajatce do jednoho z aut. Oba vozy se rozjely pryč. Nikdo si ničeho nevšiml.

Lapenému muži přelepili ústa páskou, svázali ruce a nohy a na oči nasadili neprůhledné brýle. Když konečně uviděl opět světlo, byl v neznámé vile, kterou si izraelská tajná služba Mosad předem pronajala, a jeho únosci kontrolovali čísla jeho klobouku, obleku, bot i legitimace nacionálně-socialistické strany.

"Jak se jmenujete?"

"Ricardo Klement."

"Ty jizvy na prsou máte z války?"

"Ano."

"Tak jak se jmenujete opravdu?"

"Otto Heninger."

"Byla v SS vaše identifikační čísla 45326 a 63752?"

"Ano."

"V tom případě uveďte své skutečné jméno."

"Adolf Eichmann."

Komandu, které nacistického válečného zločince a jednoho z hlavních organizátorů holocaustu dopadlo a uneslo z Argentiny, velel Rafi Ejtan.

"Zajmout Eichmanna byla jedna z nejjednodušších operací, které jsem kdy dělal. A to šly do stovek," řekl v roce 2014 v izraelském televizním pořadu "Uvda". "Praštíte chlapa do pravého ramene, otočíte ho levým ramenem k sobě, sevřete mu hlavu do obou rukou, a pak ho strhnete na zem. Přitom jsem ucítil jizvy, které má, a uvědomil jsem si: Je to on. V srdci mi zněla hymna partyzánů: Jsme tady," vyprávěl Ejtan.

Izrael se později Argentině za Eichmannův únos omluvil, ale dopadeného nacistu odmítl vrátit. V roce 1962 byl Eichmann popraven. Šlo o jediný trest smrti vykonaný civilním soudem v dějinách Izraele. A kdo byl muž, který se zásadní měrou podílel na jeho únosu?

V tajných službách od osmnácti

Rafi Ejtan se narodil v roce 1926 v kibucu Ejn Charod ruským sionistickým přistěhovalcům Judith a Noachu Huntmanovým, kteří přišli do tehdejší Palestiny v roce 1923 s třetí vlnou přistěhovalců. V roce 1940 dostudoval střední zemědělskou školu v kibucu Giv'at ha-Šloša, pak pokračoval ve studiích v Londýně, kde získal titul z ekonomie.

V roce 1944, kdy mu bylo osmnáct, se připojil k podzemní židovské armádě Palmach, která původně pomáhala britským jednotkám chránit Palestinu před nacistickým Německem, ale když Britové po vítězství u El-Alamejnu rozhodli o jejím rozpuštění, přešla do ilegality.

Ejtan se v Palmachu zúčastnil vyproštění židovských přistěhovalců ze zadržovacího tábora Atlit spravovaného Brity a také akce nazvané "Noc mostů", jejímž cílem bylo zničit jedenáct mostů spojujících Palestinu s Emirátem Zajordánsko (jenž byl stejně jako Palestina součástí britského mandátního území) a se sousedními zeměmi Libanon, Sýrie a Egypt. Důvodem bylo přerušit dopravní cesty používané britskou armádou. Podílel se i na zničení britského radaru na hoře Karmel nedaleko Haify.

V roce 1946 zabil dva členy německé protestantské náboženské sekty Templerů, aby ostatní odradil od příchodu do Izraele. Palmach totiž považoval Templery za spojence nacistů. O svém činu Ejtan prohlásil, že to udělal "pro židovský lid".

Během války za nezávislost Izraele v roce 1948 se zúčastnil řady bojů a byl v nich těžce zraněn. Po propuštění z armády nastoupil do izraelské kontrarozvědky Šin Bet a poměrně rychle se stal šéfem operací. Kromě akce zaměřené proti Eichmannovi (zaštítěné už zmíněným Mosadem) vedl v letech 1964 až 1966 operaci proti německým vědcům pracujícím na vývoji raketových zbraní pro Egypt a byl také zapojen do přípravy plánu na likvidaci iráckého jaderného programu, který vyvrcholil v červnu 1981 útokem izraelského letectva na irácký nukleární reaktor v Osiraku.

Aféra Jonathana Pollarda

Od roku 1972 působil v soukromých službách, ale v roce 1978 ho opět povolala izraelská vláda, aby se stal poradcem ministra Menachema Begina v oblasti terorismu. V roce 1981 byl jmenován šéfem průmyslové a vědecké rozvědky Lakam, v které působil až do roku 1985, kdy byla tato výzvědná služba rozpuštěna.

Stalo se to v důsledku jediného vážnějšího lapsu v jeho špionské kariéře, kdy vycvičil a řídil vyzvědače proti spojeneckému státu (údajně neschváleného). Šlo o případ izraelského špiona ve Spojených státech amerických Jonathana Pollarda.

Bývalý analytik zpravodajství námořnictva USA Pollard předával Lakamu důvěrné materiály amerických rozvědek o iráckých řízených střelách mířících na Izrael a o vojenských aktivitách arabských zemí. V roce 1985 byl ale v Americe odhalen a o dva roky později odsouzen na doživotí. Podmínečně propuštěn byl až 20. listopadu 2015.

Izrael se dlouho bránil přiznat, že Pollard byl jeho agentem, v roce 1988 to ale připustil a vinu svalil na rozpuštěný Lakam, který prý jednal na vlastní pěst bez souhlasu nejvyšších míst (Mosad o najmutí Pollarda věděl, ale od počátku se od akce distancoval).

Po rozpuštění Lakamu Ejtan řídil do roku 1993 státní chemickou korporaci, jež pod jeho vedením expandovala v jednu z největších v zemi. V roce 1992 vyhrál kontrakt na kultivaci největšího kubánského citrusového háje a na základě tohoto vítězství spoluzaložil mezinárodní zemědělskou společnost GMB Grupo BM, v níž zastupoval izraelskou firmu Reesimex. Kromě Kuby GBM obchoduje i v jiných zemích Latinské Ameriky, například řídí zemědělské projekty v Dominikánské republice.

Začátkem roku 2006 založil politickou stranu Gil (Věk), která v témže roce získala sedm parlamentních křesel. Jejím primárním cílem je obrana izraelských důchodců.

"Zapsal se zlatým písmem do dějin"

K Ejtanovu úmrtí se okamžitě soustrastně vyjádřili například izraelský prezident Re'uven Rivlin, premiér Benjamin Netanjahu, současný šéf Šin Betu Nadav Argaman a ředitel Mosadu Yossi Cohen.

Podle Netanjahua byl Ejtan blízkým přítelem jeho rodiny. "Nikdy jsem nemohl soutěžit s jeho inteligencí, vtipem i nekonečnou oddaností k naší zemi a jejímu lidu," uvedl Netanjahu.

"Byl to prvotřídní bojovník a důstojník, který vedl jménem Mosadu nesčetné odvážné operace a komplikované akce, včetně zajetí nacistického zločince Adolfa Eichmanna. O velké většině z nich se nedá mluvit veřejně, ale všechny významně přispěly k bezpečnosti státu Izrael. Do dějin našeho národa se jeho činy zapsaly zlatým písmem," prohlásil šéf Mosadu Cohen.