Penangská žena z doby kamenné byla nalezena v dubnu v roce 2017 v Guar Kepah na severozápadě Malajsie při stavbě archeologického centra. Ukázalo se, že v době smrti jí bylo přibližně 40 let.
Tvář záhadné ženy, která zemřela před 5 700 lety, však vědci zrekonstruovali a užasli nad jejími rysy. Výsledky forenzní rekonstrukce obličeje byly zveřejněny v nové akademické studii.
Na výsledek se podívejte zde:
Metodika rekonstrukce tváře ženy z doby kamenné
Rekonstrukce se ujal zkušený tým pod vedením brazilského grafického experta Cicera Moraese, jenž využil digitální technologie. "Odborníci na forenzní vědy nejprve zkoumají lebku, aby určili, zda se jedná o muže nebo ženu, její stáří a původ, který může být zhruba řečeno africký, asijský nebo evropský. Jakmile shromáždí údaje, pošlou nám digitalizovanou lebku, abychom mohli provést aproximaci. Studovali jsme CT snímky moderních Malajců, abychom získali jasnější představu o nosní projekci, velikosti rtů ve vztahu k lebce, poloze očních bulv a dalších strukturách,“ uvedl Moraes.
Kromě zmíněné techniky byla využita i technika anatomické deformace neboli adaptace. Při této metodě je posouzen jeden nebo více virtuálních dárců a deformována jejich struktura na lebce, kterou je potřeba aproximovat. Přestože se jedná o složitý proces, je podle Moraese digitální přístup mnohem jednodušší a přístupnější než klasická forma, která je založena na ručním vyřezávání.
Konečná rekonstrukce ženy z Penangu.
Mušle přispěly ke konzervaci
Ostatky ženy z Penangu jsou jedinými ostatky z této lokality. Vzhledem k tomu, že tělo bylo pohřbeno pod nánosem mušlí, je zachovalost kostry poměrně dobrá. Vědci se shodují, že je vzácné najít starověkou kostru na archeologickém nalezišti pod širým nebem, zejména v tropickém podnebí, jaké panuje v Malajsii.
Ukázalo se, že právě mušle zřejmě k zachování těla a jeho konzervaci pomohly. Na základě chronometrického datování mušlí nalezených v pohřebním příkopu bylo zjištěno, že žena zemřela přibližně před 5 700 lety, aniž by byla známa příčina její smrti.
"Její věk v době smrti se pohybuje kolem 40 let. Datování bylo odhadnuto na základě opotřebení zubů a vývoje chrupu a také určeno pomocí uzávěru lebečního švu,“ uzavírá Moraes.
Přibližná podoba nám dává jasnější představy
Když se podíváme na výslednou tvář, dostáváme jedinečné okno do minulosti. Před námi je tvář ženy neviděná po tisíciletí. Přestože je výsledek fantastický, dle Moraese se vždy může jednat pouze o přibližnou podobu. Vědci vědomě pracují právě s tím, že podoba není stoprocentní. Používají statistické a strukturální údaje, aby získali představu o tom, jak by obličej mohl vypadat v životě.
Žena z Penangu byla vytvořena pomocí metody forenzní aproximace obličeje. Nejprve byl proveden CT sken lebky, aby odborníci určili její pohlaví, věk a původ. Poté následovalo vytvoření digitálního modelu lebky pomocí 3D modelovacího a animačního softwaru, následované měřením obličeje žijících osob k předpovědi tloušťky měkkých tkání kolem nosu a úst.
Archeolog Shaiful Idzwan Shahidan, který se na rekonstrukci podílel, nyní doufá v repatriaci dalších 41 koster objevených v Guar Kepah. Všechny ostatky se nyní nacházejí v Nizozemsku.
Budeme se těšit, jaké podoby lidí z doby kamenné nám ještě odhalí.
Zdroje:
