Svět plovoucích měst?
Na titulní stránky novin se dostaly články o plánech plovoucích vesnic či osad již několikrát. V červnu 2023 představila svůj projekt Dogen City také japonská developerská firma N-Ark. Zatím nezveřejnila podrobnější informace, ani kde má v plánu své město vybudovat, ale nastínila jeho podobu.
Město má mít kruhový půdorys a je navrhované tak, aby odolalo zvyšování hladin, nepřízni počasí i vlnám tsunami. Je to vlastně takový chráněný záliv o průměru čtyři kilometry. Uvnitř budou plovoucí budovy. Na vnější straně navrhují designéři hlavní bytové domy o dvanácti patrech s krytými bazény, hotely a prostory pro dočasné ubytování. Budou tu zařízení pro zajištění pitné vody a energií, i kanalizační systémy. Pod hladinou má být lékařský výzkumný ústav a také informační a datová centra.
Vítejte v Dogenu
Obyvatelé Dogenu, pokud by tam skutečně byli nucení žít, nečeká žádné „vyhnanství“. Takže představme si, že jsme Dogeňané. V našem chráněném zálivu žijeme běžný život s tím rozdílem, že nejsme na pevnině, ale na hladině moře. Máme postaráno o vše, vzdělání, zdraví, sport i kulturu, a to vše v „centru“ velkoměsta. Tam jsou totiž soustředěné školy, sportovní areály i velký stadion, a také kulturní zařízení a modlitebny. Auto ani bicykl nepotřebujeme, byly by nám k ničemu, do hodinky nás tam dopraví lodě. Pohodu a relaxaci najdeme všude v hojné zeleni a parcích. Zdravotní střediska nám poskytují každodenní péči i konzultace prostřednictvím telemedicíny. Jsou tu nemocnice s nejmodernějším vybavením, včetně robotické chirurgie.
Z „periferie“ dojíždíme do středu města i za prací do kanceláří, obchodů nebo výroben potravin, a třeba jakési letiště – místa určené pro raketovou dopravu. V plánu projektanti mají dokonce hřbitov, ale i na takové místo je třeba myslet, protože k životu patří.
Na plovoucí město Dogen se můžete podívat na následujícím videu:
V zázemí…
N-Ark počítá, že by v Dogenu trvale žilo asi deset tisíc obyvatel. Ale projektují ho pro ubytovaní dalších třicet tisíc lidí, třeba obětí přírodních katastrof nebo „klimatické“ uprchlíky. Na základě toho vypočítali roční spotřebu vody (2 miliony litrů) a elektrické energie (22 265 000 kW). Tento počet obyvatel by ročně zkonzumoval nejméně 7 tisíc tun potravin a vyprodukoval přes 3 miliony tun odpadků. Jak se s tím vším vypořádat, není snadný úkol. Pro řešení N-Ark vypisuje tendry a hledá partnerské firmy. Prozatím se počítá s velkým podílem solární energie, alternativního pěstování plodin a ekologické likvidace odpadu.
