Podle dárcovy závěti mohou být bedny otevřené až 200 let po jeho smrti, tedy v roce 2101. Badatelé v muzeu došli k novým závěrům jen na základě studia nově nalezených archivních materiálů. Nyní vědí, co v bednách není.
Podívejte se na dokument zde:
Co bedny skrývají?
Již deset let jsou dvě velké dřevěné bedny součástí dlouhodobé výstavy Vynálezci a vynálezy, která je instalována v přízemí Nové budovy Národního muzea. Bedny muzeu spolu s další pozůstalostí věnoval proslulý botanik a šlechtic, rytíř Bohuslav Jiruš. Jiruš byl botanik a farmakolog, a mimo jiné se zabýval léčivy a jedy.
Podmínkou jeho daru ale bylo to, že bedny mohou být otevřeny teprve 200 let po jeho smrti, proto od roku 1901 odpočívaly v depozitáři muzea a dnes coby součást expozice čekají na svůj okamžik.
O tom, co v bednách skutečně je, existují jen spekulace.
Konzervativní přístup tvrdí, že dle dokumentace k pozůstalosti Bohuslava Jiruše, budou v bednách věci, které vědec muzeu odkázal. Nekonzervativní výklad ale podporuje možnost, že bedny skrývají nějaké velké tajemství, které vychází právě z farmakologických znalostí vědce.
Bohuslav Jiruš
Co v bednách není
Badatelé měli dlouho k dispozici pouze závěť Bohuslava Jiruše, ale přílohy k ní se dlouho nedařilo nalézt. Až v roce 2012 se zástupkyně muzea Tereza Petáková nechala slyšet, že „odborníci Národního muzea porovnáním jednotlivých položek uvedených v inventáři majetku a předmětů ze sbírek Národního muzea nebo jiných institucí mohou určit, které z nich by mohly být ukryty v bednách."
Či spíše ty, které v nich ukryty nejsou. Podle slov Petákové přístroje jako termograf, barograf a aneroid Bregnetův, které se používaly k měření teploty, respektive tlaku, byly v závěti odkázány fyzikálnímu ústavu Karlovy univerzity. Nejsou tedy ve sbírkách Národního muzea, a tedy ani v bednách. Nejsou v nich ani mince, protože se po Jirušově smrti prodaly. Soupis všech věcí, které byly do schránek uloženy, se ale nenašel.
Možná jde jen o běžné věci
Ohledně obsahu beden dokonce muzeum v minulosti nechalo veřejnost hlasovat o jejich prozkoumání metodou počítačové tomografie. Došlo však k překvapení, protože lidé ji nakonec odmítli.
Dvacet krabic, které se vztahují k Jirušově pozůstalosti, ještě nebylo podrobně prozkoumáno.
Jiruš byl vědec a systematik, který si vedl i pečlivé záznamy o svých výdajích. Muzeu tedy ví, že poměrně dost peněz vydával i za nákup zcela nevědeckých věcí, jako byly například kravaty. I proto je možné, že v bednách budou jeho osobní věci.
Zvláštní je, že ani Jirušova podoba nebyla dlouho jasná, i když jeho fotografie existovaly. Až kolem roku 2012 byla objevena jedna jeho fotografie zveřejněná v Národním albu z roku 1899 vydaného J. R. Vilímkem. Od té doby vědcovu podobu známe.
Přesný obsah beden tak i nadále zůstává tajemstvím, které bude odhaleno až v roce 2101.
Zdroje: prazsky.denik.cz, prazsky.denik.cz, cs.wikipedia.org/wiki/Bohuslav_Jirus
