Podivínský šlechtic Jiruš odkázal Národnímu muzeu záhadné truhly. Otevřít se smí až v roce 2101

Jarouš M Komořanský | 13. 12. 2022

Dřevěné bedny, které šlechtic a vědec Bohuslav Jiruš odkázal Národnímu muzeu, mají tajemný obsah. Co skrývají, nikdo neví, ale možná v nich jsou schovány několikery zlaté hodinky, zlatý řetěz, pečetní prsteny, těžítka nebo šlechticovo vybrané ošacení, jako slavnostní uniforma včetně kordu.

Podle dárcovy závěti mohou být bedny otevřené až 200 let po jeho smrti, tedy v roce 2101. Badatelé v muzeu došli k novým závěrům jen na základě studia nově nalezených archivních materiálů. Nyní vědí, co v bednách není.

Podívejte se na dokument zde:

Zdroj: Youtube

Co bedny skrývají?

Již deset let jsou dvě velké dřevěné bedny součástí dlouhodobé výstavy Vynálezci a vynálezy, která je instalována v přízemí Nové budovy Národního muzea. Bedny muzeu spolu s další pozůstalostí věnoval proslulý botanik a šlechtic, rytíř Bohuslav Jiruš. Jiruš byl botanik a farmakolog, a mimo jiné se zabýval léčivy a jedy.

Adamův kalendář je největší záhada dějin. Je starý 300 tisíc let a stále funguje
Magazín

Adamův kalendář je největší záhada dějin. Je starý 300 tisíc let a stále funguje

Podmínkou jeho daru ale bylo to, že bedny mohou být otevřeny teprve 200 let po jeho smrti, proto od roku 1901 odpočívaly v depozitáři muzea a dnes coby součást expozice čekají na svůj okamžik.

O tom, co v bednách skutečně je, existují jen spekulace.

Konzervativní přístup tvrdí, že dle dokumentace k pozůstalosti Bohuslava Jiruše, budou v bednách věci, které vědec muzeu odkázal. Nekonzervativní výklad ale podporuje možnost, že bedny skrývají nějaké velké tajemství, které vychází právě z farmakologických znalostí vědce.

Co v bednách není

Badatelé měli dlouho k dispozici pouze závěť Bohuslava Jiruše, ale přílohy k ní se dlouho nedařilo nalézt. Až v roce 2012 se zástupkyně muzea Tereza Petáková nechala slyšet, že „odborníci Národního muzea porovnáním jednotlivých položek uvedených v inventáři majetku a předmětů ze sbírek Národního muzea nebo jiných institucí mohou určit, které z nich by mohly být ukryty v bednách."

Co se stane, když na sebe budete 10 minut zírat do zrcadla. Je to nebezpečné a věda to nechápe
Magazín

Co se stane, když na sebe budete 10 minut zírat do zrcadla. Je to nebezpečné a věda to nechápe

Či spíše ty, které v nich ukryty nejsou. Podle slov Petákové přístroje jako termograf, barograf a aneroid Bregnetův, které se používaly k měření teploty, respektive tlaku, byly v závěti odkázány fyzikálnímu ústavu Karlovy univerzity. Nejsou tedy ve sbírkách Národního muzea, a tedy ani v bednách. Nejsou v nich ani mince, protože se po Jirušově smrti prodaly. Soupis všech věcí, které byly do schránek uloženy, se ale nenašel.

Velká chyba buditele Friče: Indián, kterého si přivezl do Čech, dělal jen ostudu
Magazín

Velká chyba buditele Friče: Indián, kterého si přivezl do Čech, dělal jen ostudu

Možná jde jen o běžné věci

Ohledně obsahu beden dokonce muzeum v minulosti nechalo veřejnost hlasovat o jejich prozkoumání metodou počítačové tomografie. Došlo však k překvapení, protože lidé ji nakonec odmítli.

Dvacet krabic, které se vztahují k Jirušově pozůstalosti, ještě nebylo podrobně prozkoumáno.

Jiruš byl vědec a systematik, který si vedl i pečlivé záznamy o svých výdajích. Muzeu tedy ví, že poměrně dost peněz vydával i za nákup zcela nevědeckých věcí, jako byly například kravaty. I proto je možné, že v bednách budou jeho osobní věci.

Zvláštní je, že ani Jirušova podoba nebyla dlouho jasná, i když jeho fotografie existovaly. Až kolem roku 2012 byla objevena jedna jeho fotografie zveřejněná v Národním albu z roku 1899 vydaného J. R. Vilímkem. Od té doby vědcovu podobu známe.

Přesný obsah beden tak i nadále zůstává tajemstvím, které bude odhaleno až v roce 2101. 

Zdroje: prazsky.denik.cz, prazsky.denik.cz, cs.wikipedia.org/wiki/Bohuslav_Jirus

 

Tagy Bohuslav Jiruš muzeum národní muzeum smrt Univerzita Karlova závěť