V roce 2010 významný australský virolog Frank Fenner prohlásil, že lidé pravděpodobně vyhynou v příštím století díky přelidnění, ničení životního prostředí a změně klimatu. Naše planeta přežije i bez nás… Zůstanou po nás jen plasty, radioaktivní izotopy a kuřecí kosti.
„Příroda nakonec všechno rozloží," říká Alan Weisman, autor knihy Svět bez nás z roku 2007, která zkoumá, co by se stalo, kdyby lidé z planety zmizeli. „Když něco nedokáže rozložit, nakonec to pohřbí."
Zemi by postihla celá řada katastrof. Podívejte se na toto video:
Tato simulace jen potvrzuje to, co je psané v článku, tedy že „vliv Homo sapiens na Zemi dosáhl takové úrovně, že nyní určuje současný geologický čas.“ Na Zemi zřejmě neexistuje místo, které by nebylo člověkem ovlivněno. Ale i konec lidstva je nevyhnutelný. A co jej bude provázet?
Dosažení rovnováhy jako dlouhodobý proces
Jaká by tedy byla budoucnost života na znečištěné planetě? I kdyby lidé zítra všichni zmizeli, bude trvat desítky tisíc let, než se skleníkové plyny vrátí na úroveň před průmyslovou revolucí. Jednou z nejvýznamnějších změn by bylo snížení emisí skleníkových plynů. Bez lidí, kteří by spalovali fosilní paliva nebo se věnovali činnostem produkujícím skleníkové plyny, by se atmosféra Země nakonec stabilizovala a globální oteplování by se zpomalilo. Trvalo by však celá staletí, než by zemské klima dosáhlo nové rovnováhy, a v krátkodobém horizontu by mohlo dojít k nepředvídatelným a potenciálně škodlivým účinkům.
Živočišné druhy v ohrožení
Zánik člověka by také vedl k výraznému poklesu celosvětové populace domestikovaných zvířat. Hospodářská zvířata, jako jsou krávy, kuřata a prasata, by bez lidské péče nebyla schopná přežít a jejich populace by se rychle zmenšily. Některá divočejší plemena krav nebo ovcí by mohla přežít, ale většina z nich byla vyšlechtěná do podoby pomalých a učenlivých žroutů, kteří by hromadně vymřely. To by mělo následný vliv na potravní řetězec a počet predátorů, jako jsou vlci a lišky, by se rovněž snížil.
Na druhou stranu by pravděpodobně došlo k obnovení populací volně žijících zvířat. Bez lidí, kteří by je lovili nebo zasahovali do jejich biotopů, by se mnoha druhům dařilo a mohly by znovu osídlit oblasti, které byly dříve neobyvatelné. Vznikly by tak také nové příležitosti pro život rostlin, které by již nebyly ohroženy odlesňováním a urbanizací.
Na ještě jedno zajímavé video se podívejte zde:
Přírodní katastrofy bičující planetu
Absence lidí by však mohla vést i k nárůstu přírodních katastrof. Například přehrady a další infrastruktura, kterou v současnosti udržují lidé, by se mohly zhroutit nebo selhat, což by vedlo k záplavám a dalším ekologickým katastrofám. Mohlo by také dojít k výraznému nárůstu lesních požárů, protože by jim neměl kdo zabránit nebo je kontrolovat.
Další dopady
Dalším důsledkem vyhynutí člověka by bylo zhoršení stavu infrastruktury. Bez pravidelné údržby by se silnice, mosty a budovy nakonec rozpadly a zchátraly. To by mohlo mít také důsledky pro životní prostředí, protože by se do něj uvolňovaly toxické materiály, jako je azbest a olovo.
V neposlední řadě by vymizení lidí mělo také významný dopad na kulturu a historii. Mnoho historických památek a artefaktů by se časem ztratilo nebo zničilo a bohaté kulturní dědictví lidstva by bylo navždy ztracené.
Zdroje: www.sciencefocus.com, www.nature.org, www.scientificamerican.com
