Nově objevený srpek galaxií o délce 3,3 miliardy světelných let patří mezi největší známé struktury ve vesmíru. Jeho nález je velmi překvapivý, na druhou stranu však zpochybňuje některé ze základních stávajících předpokladů astronomů o vesmíru. Srpek galaxií objevila Angličanka, doktorandka kosmologie Alexia Lopezová.

Oblouk vzdálených galaxií, který Lopezová představila Americké astronomické společnosti, se rozprostírá po obloze tak daleko, že by bylo potřeba 20 úplňků, aby se skryl. Tento útvar ve tvaru úsměvu se zařadil do kontroverzního klubu nečekaně velkých věcí. Podívejte se na video:

Zdroj: Youtube

Náhodný objev

Když Lopezová sestavovala mapy objektů na noční obloze pomocí světla ze vzdálených jasných jader galaxií, začala se uprostřed jejích vesmírných map objevovat jasná struktura. "Byl to jakýsi náznak velkého oblouku," řekla Lopezová, která nález konzultovala s jejím školitelem. Ten navrhl další analýzu, aby se ujistil, že nejde o náhodné uspořádání nebo trik s daty.

Ale analýza nakonec potvrdila, že existuje méně než 0,0003 % pravděpodobnost, že Obří oblouk není skutečný, což podkopává základní očekávání o vesmíru. Astronomové se dlouho drželi takzvaného kosmologického principu, který říká, že v největších měřítkách je hmota ve vesmíru rozložena víceméně rovnoměrně.

Kosmologický princip a homogenita

Kosmologický princip je postaven na zjištěních Mikuláše Koperníka z roku 1543, že Země není pevným středem stvoření. To on přišel s tím, že Země obíhá kolem Slunce, a nikoli naopak, čímž naprosto změnil tehdejší perspektivu. V 19. století astronomové dokázali, že Slunce je jen obyčejná hvězda. V následujícím století spatřili nespočet galaxií mimo tu naši.

Navíc teleskopy namířené různými směry viděly ve vesmíru nejrůznější scény. Hmota je rovnoměrně rozložena podél všech pozorovacích linií, což naznačuje, že vesmír je "izotropní". Díky homogenitě a izotropii vesmíru je jeho analýza dostatečně jednoduchá. Obří oblouk a další obří struktury pak zasahují první pilíř kosmologického principu: homogenitu.

Co je Obří oblouk?

Obří oblouk je větší než jiné obrovské sestavy, jichž byla v průběhu let objevena celá řada. Jsou tak velké, že se vědci ptají, zda jsou slučitelné s kosmologickým principem. Skutečnost, že se takové kolosální útvary shlukly v určitých koutech vesmíru, naznačuje, že materiál možná není ve vesmíru rozložen rovnoměrně.

Vědecký svět je v této otázce rozdělen na dva tábory. Zatímco jedni považují kosmologický princip za jediný možný, objevují se i protichůdné názory. Například kosmograf Daniel Pomarède, který spoluobjevil stěnu na jižním pólu, souhlasí, že kosmologický princip by měl diktovat teoretickou hranici velikosti vesmírných útvarů. To znamená, že od určité velikosti by se tyto útvary neměly už více zvětšovat. Místo toho však stále nacházíme větší a větší struktury, což kosmologický princip popírá.

Od té doby tak hlavní pilíř kosmologie – tedy tvrzení, že vesmír je všude a ve všech směrech stejný - přežívá bouři možných důkazů proti němu, viz toto video:

Zdroj: Youtube

Budeme dělat nová měření?

Lopezové "obří oblouk" je stále v rozporu s představou, že vesmír nemá žádné nápadné rysy. Z přiblížené perspektivy, bez ohledu na to, kde se nacházíte nebo jakým směrem se díváte, byste měli vidět zhruba stejný počet galaxií, které se točí kolem. "Pokud se ukáže, že je to špatně, pak budeme muset mnohá naše měření předělat nebo mnohá naše měření nově interpretovat," řekla Ruth Durrerová, kosmoložka z Ženevské univerzity.

Většina vědců se nyní shoduje, že kosmologický princip stojí za důkladné prozkoumání.

Zdroje:

www.quantamagazine.org

www.livescience.com