Svět se stal zranitelným. Každou chvíli ho kdokoli může zničit doslova ze sklepa, varuje vědec

Lenka Bělská | 1. 12. 2022

Technologiím za leccos vděčíme. Pomohly vymýtit nemoci, zdvojnásobit délku života, cestovat nebo komunikovat s rodinou na dálku. Jsou všude kolem nás a často si jich všimneme, až když přestanou fungovat. A to je problém. Díky tomu nás mohou pomalu, ale jistě zničit.

Asteroidy, erupce vulkánů, zemětřesení, změna klimatu, tání ledovců, hladomor nebo jaderná válka. Každý den náš svět něco ohrožuje. Co když je ale nepřítel blíž, než jsme si mysleli? Nečíhá za rohem, ale je jen pár centimetrů od našich obličejů, doslova na dotek ruky?

Vědci našli oběti první chemické zbraně v dějinách. Římští vojáci zemřeli strašlivou smrtí
Historie

Vědci našli oběti první chemické zbraně v dějinách. Římští vojáci zemřeli strašlivou smrtí

Tuto otázku si položil ředitel Institutu budoucnosti lidstva a oxfordský profesor Nick Bostrom a jeho tým matematiků a filozofů. Společně tvrdí, že spoléhání lidské rasy na technologie by ve skutečnosti mohlo vést k jejímu zániku. „Hlavním problémem je, že nás předbíhají a stávají se chytřejšími," říká vědec.

Zničení světa podle Nicka Bostroma

Výpočty zároveň naznačují, že mezi největší rizika, která mohou ovlivnit naši existenci, přírodní katastrofy nepatří. Jako druh jsme přežili tisíce let nemocí, neúrody, predátorů i dobu ledovou. Dokonce ani dvě světové války a epidemie španělské chřipky nezastavily vzestup globální lidské populace.

Naši budoucnost by ale mohly ovlivnit nové technologie, a to z jednoduchého důvodu. „Jsou to hrozby, o kterých nemáme žádná data. Nedokážeme tak odhadnout, jakým směrem se budu ubírat," vysvětluje profesor a přirovnává je ke zbrani v rukou dítěte. „Pokrok předběhl naši schopnost kontrolovat možné následky," dodává.

Vědci zkoumali, kde se v lidech vzalo zlo. Došli k divnému závěru: Máme ho v genech
Magazín

Vědci zkoumali, kde se v lidech vzalo zlo. Došli k divnému závěru: Máme ho v genech

Odborník upozorňuje, že jakékoli experimenty, ať už v syntetické biologii, nanotechnologii nebo robotice, mají dvě strany mince. Na jedné straně se vyskytují výhody pro naše zdraví nebo pohodlí, na straně druhé se mohou lehce zneužít nebo se pokazit.

Lidé vs. počítače

Výzkumný pracovník a bývalý zaměstnanec společnosti Google Daniel Dewey toto riziko nazval „explozí inteligence“ a vysvětluje, že zrychlující se výkon počítačů se stává méně předvídatelným a kontrolovatelným. „Jsme více propojení s okolím, zprávy a fámy se šíří rychlostí světla. Následky chyby nebo teroru by byly proto větší než v minulosti," doplňuje astronom Martin Rees.

Zdroj: Youtube

Nick Bostrom přirovnává riziko nových technologií k lednicím. Jejich vynález způsobil revoluci. Až později jsme se dozvěděli, že jsou naplněné škodlivými freony, ničící ozónovou vrstvu. Navrhuje proto, aby se zpomalil vývoj potenciálně nebezpečných technologií, hlavně těch, které ohrožují naši existenci. „Zranitelný svět je takový, v němž kdokoli může levně a rychle vytvořit ve svém sklepě něco, co zničí naši civilizaci," říká.

Zdroj:

www.vox.com, www.bbc.co.uk, www.news.yahoo.com

Tagy Daniel Dewey doba ledová Google Martin Rees Nick Bostrom sklep technologie