Mistr v kapli
Sixtinská kaple, postavená pro papeže Sixta IV., je kulturní a umělecký poklad Vatikánu. Její strop a stěny zdobí také slavné Michelangelovy malby s výjevy ze Starého zákona a třemi sty biblickými postavami. Mezi ty nejznámější patří scéna s Bohem, který dotykem ukazováčku dává život Adamovi – lidstvu. Tato po staletí obdivovaná a uctívaná freska se také stala zdrojem mnoha intepretací a dohadů.
Jen pro příklad, na počátku posledního desetiletí minulého století americký lékař Frank L. Meshberger vyslovil hypotézu, že načervenalý plášť Boha na fresce má skrytě připomínat lidský mozek, a že do něj Michelangelo vložil poselství. Mistr prý pochopil, že jeho dar tvořit nespočívá v rukou – talentu, ale rozumu, kterým ho Bůh obdařil. Ten na jeho fresce tak v Adamovi nezažehl pouze jiskru života, jak se scéna vykládá, ale pro lidstvo zažehl jiskru schopnosti myslet.
Meshbergerova hypotéza se u vědecké obce nesetkala s velkým ohlasem a byla více či méně zavržená. Ne však nedávná nová teorie italského badatele Marinazza…
Michelangelo je Bůh
Historik umění a architektury, výkumník a umělec Adriano Marinazzo je kurátorem virginského Muscarelle Museum of Art na College of William & Mary. Vedl už mnoho projektů a v jejich rámci pak objevil zajímavé poznatky o tomto věhlasném renesančním mistrovi. Na sklonku roku 2022 publikoval článek, ve kterém píše, že našel důkazy, že Bůh na fresce oživení Adama je sám Michelangelo. „Schoval se do stropu. Tvář je idealizovaná, protože Michelangelo si byl vědomý svého rozbitého nosu, ale je to nejblíže tomu, aby se prezentoval jako božský.“
Marinazzo zkoumal mistrovy skici a sonet, který napsal svému příteli Giovannimu da Pistoia někdy v letech 1509 až 1511. Píše v něm, jak se potýká s problémy a fyzickou zátěží. Koneckonců se ví, že na stropních malbách pracoval Michelangelo na vratkém lešení zhruba pět let. Podstatné však je, že na okraji papíru se sonetem Marinazzo objevil „podivnou čmáranici“…
Marinazzo zkoumal dopis, který Michelangelo napsal svému příteli Giovannimu da Pistoia
Tajemství odhaleno
Nenápadná kresbička vedle sonetu je náčrtek muže, jak se natahuje nad sebe, aby namaloval obličej. Dle Marinazzoa je to Michelangelův ledabylý „autoportrét“. Když však natočil dopis do vodorovné polohy zjistil, že je téměř shodný a nápadně se podobá obrazu Boha ve Stvoření Adama. Z toho vyvodil, že Bůh na slavné fresce v Sixtinské kapli je sám Michelangelo.
Zatím nejsou další „důkazy“, které by Marinazzovu teorii potvrdily. Odborník na italskou renesanci Gary Radke ze Syrakuské univerzity říká, že „Michelangelo měl neuvěřitelné ego, takže veškeré jeho umění pro něj bylo autobiografií…“
Nevylučuje, že se sám zobrazil jako Bůh, protože byl nejen megalomanský, ale měl i smysl pro (drzý) humor, který historici často přehlížejí. Že má Marinazzova teorie smysl, věří i řada významných historiků. Ale jsou i samozřejmě odpůrci, kteří tvrdí, že pouhá „čmáranice“ u sonetu nemůže být inspirací pro tak významné dílo.
