Odborníci již dlouho ví, že rotační pól Země, bod, kolem něhož se naše planeta otáčí, se posouvá na základě rozložení hmoty a souvisí s koloběhem vody. Až nyní ale geofyzici z Národní univerzity v jihokorejském Soulu odhalili, že jedním z klíčových faktorů, který má na rotaci největší vliv, je distribuce podzemní vody.
Odhadli, že lidé mezi lety 1993 a 2010 odčerpali z podzemních hornin 2 150 miliard metrů krychlových tekutiny. Tím podle výpočtů způsobili změnu sklonu naší planety a posun rotačního bodu o 78,5 centimetru směrem na východ.
Vychýlení zemské osy
Hlavním důvodem je, že podzemní voda nakonec končí v oceánech. Nejen, že tak zvyšuje hladinu moří, ale ze svého původního místa se tímto způsobem dostává do jiných částí zeměkoule. Osa tak začne kolísat. „Je to, jako byste na točící se káču dali malé závaží, vychýlí se,” vysvětluje hlavní autor studie Ki-Weon Seo.
Aby experti zjistili, do jaké míry se úbytek podzemní vody podílí na změnách driftu zemského rotačního pólu, vytvořili model, jež zohledňoval hydrologický cyklus v závislosti na tání ledovců. Výsledky však neodpovídaly zjištěné odchylce. Poté, co do něj přidali 2 150 gigatun vytěžené tekutiny, vše sedělo.
Podle týmu však záleží i na tom, odkud kam se voda redistribuuje. „Ve sledovaném období se nejvíce vody vyčerpalo v západní Severní Americe a severozápadní Indii. Obě leží ve středních zeměpisných šířkách,” říká Seo.
Ekologická katastrofa?
Odborníci varují, že vychýlení zemské osy může potenciálně zvýšit množství slunečního světla dopadajícího na póly a urychlit tání ledovců. Zvýšení hladiny moří tak může opět změnit rozložení hmoty a ovlivnit sklon planety.
„Je to začarovaný kruh,” krčí rameny vědci. „Pokusy o snížení množství vyčerpané podzemní vody by změnu driftu mohly ovlivnit jen v případě, že by trvaly desetiletí. A ani v tomto případě není jisté, že by bylo vyhráno.” Pohyb vody totiž není jediným faktorem ovlivňujícím polohu rotačního bodu. K proměnným patří i mořské a větrné proudy, geomagnetismus nebo tok magmatu.
