Na cestě za původem vzácného šperku
Materiál, ze kterého egyptský šperkař vytvaroval pro svého panovníka posvátného brouka, který na štítu podpírá nebeský kůr se Sluncem a Měsícem, zaujal už britského archeologa H. Cartera. Když v roce 1922 hrobku Tutanchamona objevil, domníval se, že je to běžná odrůda křemene chalcedon. Shodou okolností o deset let později pak britský geolog P. Clayton zkoumal Velké písečné moře podél hranice Egypta a Libye. V písku objevil kousky žlutozeleného skla. Jejich původ přisoudil usazeninám vyschlého jezera bohatého na křemen. Vykazovaly však nápadnou shodu s „drahokamem“ z Tutanchamonova šítu. Že se skutečně jedná o materiál použitý na skarabea potvrdila analýza optických vlastností, kterou v roce 1998 provedl italský mineralog V. de Michele. Žlutý brouk je skutečně vyřezaný z lybijského pouštního křemičitého skla.
Záhadné pouštní křemičité sklo
Lybijské pouštní sklo obsahuje oxid křemičitý, stejně jako křemen, avšak, jak analýza ukázala, jeho krystalová struktura je zcela jiná. Jsou v něm zastoupeny neobvyklé prvky jako železo, nikl, chrom, kobalt a iridium. Je tak jedním z nejvzácnějších minerálů na Zemi a vyskytuje se jen v písku Lybijské pouště na několika tisících kilometrech čtverečních. Jeho původ však byl dlouhá léta záhadou. Přírodní sklo, obsidián, nejčastěji vzniká při rychlém ochlazování sopečné lávy. Ale v oblasti kde bylo toto žluté sklo nalezeno žádné vyhaslé sopky nejsou. V úvahu tak přicházel tetktit, přírodní sklo, které vzniká po dopadu meteoritu na zem. Ale ani kráter v Libyjské poušti nebyl objeven.
Staletá záhada vyřešena
Nad původem žlutého šperku z Tutanchamonova štítu a tím i přírodního žlutého skla v písečných dunách visel desetiletí otazník. V roce 2013 byla navržena alternativní teorie, podle které měla do zemské atmosféry vstoupit kometa z úlomků ledu. Ta pak nad pouští explodovala. Vědci odhadli, že se mohla vytvořit teplota 2 000 °C, která by byla dostatečná na roztavení horní vrstvy písečných dun a vzniku pouštního skla. Platnost této teorie neměla dlouhého trvání. Ještě téhož desetiletí zkoumali libyjské pouštní sklo a jeho zrnka zirkonu australští vědci z Curtin University. Zjistili, že zrnka nejsou zirkon, jak se předpokládalo, ale velmi vzácný minerál (ZrSiO₄), který vzniká, když je zirkon vystaven vysokému tlaku a teplotě. Vyvrátili tak teorii o výbuchu meteoritu v atmosféře, protože tak vysoký tlak a teplota vzniká jen při nárazu meteoritu na zem. Svou studii publikovali v roce 2019 v časopise Geology.
Radiometrické datovaní ukázalo, že meteorit na Zem dopadnul přibližně před 28 až 26 miliony lety. Kde přesně zůstává záhadou. Kráter nebyl nalezen. Stejně tak visí otazník nad tím, kde ho egyptský řemeslník, který náprsní štít pro Tutanchamona zhotovil, získal, a zda si byl vědom, že je vzácnější než zlato a drahokamy.
Zdroje: medium.com, www.news18.com, www.forbes.com
