Potravinářský průmysl

Piva se v Česku loni uvařilo nejvíc v historii

3. květen 2017 četba na 4 minuty
Výčep a čepování piva.

Výčep a čepování piva.

Foto: DENÍK/Dimír Šťastný

/INFOGRAFIKA/- Lidé přicházejí na chuť silnějším druhům národního moku. Spíš si ho dají doma. A nejvíc za něj utratí na jihozápadě republiky.

Tuzemští pivaři mají čím dál zmlsanější jazýčky. Ležák si dopřejí skoro stejně často jako desítku, přestože ještě před nedávnem slabší výčepní piva dominovala. Roste také počet lidí, kteří se nebojí experimentovat a zkoušejí silné speciály.

Díky neutuchajícímu zájmu tuzemských i zahraničních pijanů o český národní mok hlásí pivovary napříč republikou historická čísla, když loni vyrobily 20,5 milionu hektolitrů.

Rekordy oznámila třeba tuzemská pivovarská jednička Plzeňský Prazdroj.

„Pro Pilsner Urquell byl loňský rok nejúspěšnějším v téměř 175leté historii," říká Luděk Baumruk, marketingový manažer firmy. „Zaznamenali jsme rekordní zájem o naše pivo v cizině, zahraniční prodeje dosáhly téměř milion hektolitrů."

293 půllitrů za rok

Spotřeba piva v Česku je stále jedna z nejvyšších na světě. Konkrétně se u nás vypije 146,6 litru – tedy 293 půllitrů – na osobu a rok. Včetně kojenců.

„Všude v Evropě je trend, že se spotřeba snižuje. My si ale dlouhodobě držíme úroveň," chválí konzumenty výkonná ředitelka Svazu českých pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

I kdyby snad tuzemští pijani v úsilí polevili, s vylepšením statistik jim s chutí pomáhají hostující borci.

„Jezdí k nám hodně turistů, kteří tady konzumují pivo. V loňském roce šlo na jejich účet 785 tisíc hektolitrů," uvedla Ferencová.

Silné je dobré

Pijani v posledních letech přicházejí opět na chuť silnějším pivům, ležáky tak ve statistikách už skoro dohnaly podíl výčepních piv.

Ještě před deseti lety přitom měly jedenáctky a dvanáctky na produkci tuzemských pivovarů jen zhruba třetinový podíl.

Trojnásobně také narostla výroba speciálů se třinácti a více stupni. Nicméně nadále jim patří jen relativně nízké 1,5 procenta na veškerém uvařeném pivu.

Limonády netáhnou

Čeští producenti si pochvalují větší zájem spotřebitelů o nealkoholická piva – jejich podíl roste již třetím rokem. S propagací jim pomáhají i nezvyklí spojenci – dopravní policisté, a to při dopravních akcích zaměřených na alkohol za volantem.

„Nabádáme řidiče, že nealkoholické pivo je plnohodnotná náhrada toho alkoholického," říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Jako módní bublina, která splaskla, se naopak jeví nedávná obliba míchaných nápojů na bázi piva, takzvaných radlerů. Před pěti lety jim odborníci věštili světlou budoucnost po vzoru Německa, kde představují asi desetinu pivního trhu.

V Česku ale nezabodovaly. „Pro českého konzumenta to asi není pivo," komentuje to Šámal.

Vede lahváč na doma

Z hospod a zahrádek se pivaři neustále přesouvají do kuchyní a obýváků.

Zlom přišel v roce 2010, kdy vzrostla spotřební daň. Od té doby se rozevírají pomyslné nůžky mezi podílem piva vypitého v restauračních zařízeních a toho koupeného nejčastěji v láhvích na doma. Loni tento poměr činil 39:61.

Čísly může navíc zamíchat elektronická evidence tržeb i zákaz kouření v restauracích. „Doba je zlá," poznamenává Šámal.

A kde že žijí největší pijani? Za český národní nápoj utrácejí nejvíce na jihozápadě republiky a pak ve středních Čechách, vyplývá z údajů statistiků. Naopak nejméně za pivo vydají v Moravskoslezském kraji.

Ostatně díky zálibě Čechů v pití piva vydělal v loňském roce státní rozpočet jen na spotřební dani 4,8 miliardy korun.

Tekuté zlato v Česku