Vědci objevili záhadný starověký předmět. Obří disk může být součást obřího důmyslného stroje

Tereza Malá | 13. 12. 2022

Řecký ostrov Kréta je jednou z historických kolébek s velkou spoustou památek. Archeologové zde identifikovali a vykopali pět velkých palácových komplexů: Knossos, Festus, Malia, Zakros a Kydonia a některé menší. Právě palác v Malii se stal místem, kde byl nalezen tajemný disk.

Krétsko-minojská civilizace byla první velkou civilizací v Evropě, která dostala přídomek palácová, protože jejími hlavními centry nebyla města, ale paláce. V té době se jednalo o složité vícepodlažní budovy s mnoha místnostmi. Jedním z nich byl palác v Malii. 

Mínojský palác

Palác v Malii nechal kolem roku 1900 př. n. l. postavit Sarpedon, bratr slavného krále Mínose. Palác, tedy dnes jeho ruiny, leží na severním pobřeží Kréty a rozhodně stojí za blízké prozkoumání.

Na centrálním nádvoří paláce se dochovala záhadná kruhová deska. Podivný monolit byl datován do let 1900 až 1750 př. n. l. Má průměr 90 cm a tloušťku 36 cm. Disk je zabudován do podlahy malé terasy a po celém jeho obvodu je 33 stejně velkých kruhových prohlubní.

Připomínají poháry, z nichž jeden je odlišný. Je větší a vyříznutý do povrchu výstupku orientovaného přesně na jih. Stejně tak odlišný je i prohlubeň v samém středu disku, která je výrazně větší a její okraje jsou obklopeny nízkou stranou a soustředným kruhem.

Monolit je dodnes pro vědce záhadou. Více informací najdete v tomto videu:

Zdroj: Youtube

Záhada krétských kamenných disků

Kamenný disk z Malie je nejmonumentálnějším z více disků, jež byly na Krétě nalezeny.

Všechny je přitom spojuje přítomnost kruhových prohlubní vysekaných do povrchu kamenných desek, z nichž některé mají také stejnou centrální prohlubeň. Každá z desek je však odlišná – většinou jsou kruhové, ale několik z nich má ony pohárkovité prohlubně uspořádané do spirály nebo jen tak rozptýlené po povrchu kamene.

Funkce těchto desek je stále neznámá, i když existuje několik teorií. Nejpravděpodobnější je ta, že disk z Malie a další nálezy na Krétě je třeba považovat za analogii kernosu, tedy starořecké keramické nádoby kulatého tvaru s poháry na okraji.

K čemu kernos sloužil?

Nádoby zvané kernos sloužily k rituálním účelům a ony pohárkovité znaky se nalezly na více místech v Evropě. Navíc byly často obklopeny právě soustřednými kruhy.

Kompozičně jsou všechny ostatní disky velmi podobné disku z Malie, avšak prohlubně na tomto disku jsou vypracovány mimořádně pečlivě.

Je možné, že disk z Malie byl určen k obřadu panspermie, který spočíval v obětování různých plodů jako daru bohům a mrtvým. Stejnému účelu sloužily i starořecké kernosy. Každý z malých pohárů umístěných v kruhu byl naplněn různým ovocem, vínem a olejem a ve středovém výklenku byla umístěna lampa.

Po střední Evropě vědci hledají záhadné kroužky z doby bronzové. K čemu byly?
Magazín

Po střední Evropě vědci hledají záhadné kroužky z doby bronzové. K čemu byly?

Ve druhé verzi se tyto disky zase používaly ke stolním hrám. Podle amerického vědce Charlese Herbergera je pak disk z Malie lunisolárním kalendářem, který zobrazuje cyklický pohyb Měsíce kolem Země a Země kolem Slunce. Hlavním úkolem lunisolárního kalendáře je koordinace lunárního a solárního počítání času. Kdyby to tak bylo, pak by malijský disk obsahoval 33 malých pohárů, čímž by byl osmiletý cyklus symetricky rozdělen na 99 synodických měsíců. 34. pohár by pak vzhledem ke své větší velikosti představoval třináctý, dodatečný měsíc.

Zda tomu tak je, však s určitostí nevíme.

Zdroje: greatplainsparanormal.com, afrinik.com

Tagy Evropa Knóssos Kréta Měsíc palác Slunce