Zdroj: Shutterstock.com
Skutečný příběh Robinsona Crusoe: Pobyt na ostrově drzému muži zachránil život
Dobrodružný román o Robinsonu Crusoe patří k nejslavnějším bestsellerům všech dob. Spisovatel Daniel Defoe jej sepsal na základě vyprávění námořníka Alexandera Selkirka, který strávil o samotě na vzdáleném ostrově celé čtyři roky a čtyři měsíce. Jeho příběh je neméně poutavý než kniha.
Alexander Selkirk (1676–1721) se odmalička cítil přitahován mořem, a tak nepřevzal po otci řemeslo obuvníka, ale nechal se najmout na loď Cinque Ports pod vedením kapitána Thomase Stradlinga.
Když v září roku 1704 Cinque Ports připlula k ostrovu Más a Tierra vzdáleného 670 km od pobřeží dnešního Chile, Selkirk měl už dostatečné mořeplavecké zkušenosti. Kapitán chtěl na ostrově jen doplnit pitnou vodu a pokračovat v plavbě, ale Selkirk ho přesvědčoval, že je plavidlo ve špatném stavu a potřebuje opravit. Dohadování vyústilo v hádku, ve které mladý námořník umanutě prohlásil: "To radši zůstanu tady na ostrově, než abych se plavil na potápějící se lodi."
Stradling ho vzal za slovo, předal mu mušketu, sekyru, nůž, hrnec, povlečení, pár svršků a Bibli, vystrčil ho na pevninu a zpět na loď ho už nepustil. Selkirk v té chvíli litoval, že se proti kapitánovi postavil, další události však ukázaly, že si vlastně zachránil život.
Cinque Ports totiž zanedlouho ztroskotala u břehů ovládaných Španěly. Námořníci, kteří přežili, padli do zajetí a byli drženi v příšerných podmínkách ve vězení v peruánské Limě.
Osamocený život na ostrově se nicméně také netvářil jako výhra v loterii. Naštěstí pro Selkirka zdejší příroda nabízela spoustu jedlých darů: na pobřeží se pářili lvouni, v mělkých vodách se daly lovit langusty a ve vnitrozemí se pásly divoké kozy, které námořník využil i pro mléko a vlnu. Zeleninovou přílohu mu poskytla divoce rostoucí vodnice a různé druhy salátů, říz jídlu dodala zrnka pepřovníku.
Selkirk si postavil chatrč, vyrobil si provizorní kalendář, každý den si četl v Bibli a zpíval žalmy. Díky tomu neztratil pojem o čase a nezapomněl jazyk. Dvakrát na obzoru zahlédl loď a domníval se, že se blíží jeho záchrana, ale obě plavidla patřila Španělům, do jejichž spárů upadnout nechtěl. Teprve napotřetí, po čtyřech letech a čtyřech měsících života v naprosté izolaci, Selkirk ostrov opustil na anglické lodi Duke.
O jeho nevšedním příběhu se brzy dozvěděla celá Anglie. Když v roce 1719 Daniel Defoe vydal knihu Život a zvláštní podivná dobrodružství Robinsona Crusoa, námořníka z Yorku, čtenáři si všímali podobnosti mezi hlavním hrdinou a Selkirkem. Kniha se však v mnohém liší: je zasazena do tropické oblasti Brazílie, vystupují tu kanibalové a Pátek. Defoe se zřejmě inspiroval různými zdroji.
