Tragédie Alexandrovců: Co skutečně našli v černé skříňce a proč letadlo spadlo?

Tanečnice souboru Alexandrovci

Tanečnice souboru Alexandrovci

Foto: Mil.ru / Creative Commons, volné dílo, CC BY-SA 4.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/

Letecká tragédie, která se stala 25. prosince roku 2016, poznamenala navždy historii ruského letectví a ruské armády. Alexandrovci, slavný ruský pěvecký armádní sbor, tehdy letěl do Sýrie, kde měl vystoupit v rámci oslav Nového roku pro své krajany válčící zde proti terorismu. Let však skončil katastrofou, při níž zahynulo 92 lidí.

Krátce po mezipřistání v Soči se armádní speciál Tu-154 zřítil do Černého moře a nikdo na palubě katastrofu nepřežil. Životem tehdy zaplatilo všech 64 členů oficiálního sboru ruských ozbrojených sil, včetně jeho ředitele Valerije Chalilova. Letadlo se krátce po startu zřítilo do Černého moře asi 1,5 kilometru od pobřeží poté, co muselo krátce přistát v Soči, aby doplnilo palivo. Soubor Alexandrovci měl podle TASS v té době 186 členů, včetně devíti sólistů a 64 zpěváků v mužském sboru, 38 členů orchestru a 35 tanečníků a tanečnic. Příští turné Alexandrovců v Česku bylo plánované na květen příštího roku.

Zdroj: Youtube

Letoun Tupolev 154B-2 byl v provozu od roku 1983 a za tu dobu nalétal asi 7 000 hodin. Číslo 7 pro něj ale šťastné nebylo. Trosky letounu byly nalezeny v hloubce 50 až 70 metrů. „Bohužel, během pátrání se nepodařilo najít žádný záchranný vor. Trosky letounu přitom byly roztroušeny ve vzdálenosti 1,5 až osmi kilometrů od pobřeží,“ řekl jeden ze záchranářů. Do pátrání bylo přitom zapojeno 3500 lidí, včetně 135 potápěčských specialistů, čtyři desítky plavidel, pět vrtulníků, bezpilotní letouny a sedm hlubinných aparátů.

 Tupolev Tu-154B-2 (RA-85572) na letišti ChkalovskyTupolev Tu-154B-2 (RA-85572) na letišti ChkalovskyZdroj: Alexander Usanov / Creative Commons, volné dílo, CC BY-SA 4.0, https://creativecommons.org/licenses/ 

Lidé na palubě

Nikdo katastrofu nepřežil a život v moři tak skončil kromě členů sboru i pro ruskou humanitární pracovnici Jelizavetu Glinkovou, známou veřejnosti pod přezdívkou Doktorka Líza, z prezidentské rady pro lidská práva a dobročinné nadace Spravedlivá pomoc, či ředitele odboru kultury ruského ministerstva obrany Antona Gubankova, sedm vojáků, devět novinářů společností První kanál, NTV a Hvězda a dva civilní úředníky. Samozřejmě, že případ byl velmi striktně prošetřován a objevilo se kolem něj množství spekulací. Vyšetřování se ujal Vyšetřovací výbor Ruska, který měl v trestním řízení zjistit příčinu tragédie.

 Ruský armádní pěvecký sbor AlexandrovciRuský armádní pěvecký sbor AlexandrovciZdroj: Loraine / Creative Commons, volné dílo, CC BY-SA 4.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0

Spekulace o bombě na palubě

Nejčastější spekulace hovořily o tom, že letadlo nespadlo náhodou, a dávaly katastrofu do spojitosti s o rok dříve proběhnuvší nehodou nad Sinajským poloostrovem v Egyptě. Padaly zde domněnky, že někdo propašoval na palubu bombu a letadlo se tak stalo terčem teroristického útoku. Svědkové tvrdili, že na kamerách podél pobřeží Soči byl před havárií údajně zachycen jasný záblesk a že letadlo mělo problémy s nabíráním výšky, otočilo se o 180 stupňů, začalo klesat a zřítilo se do moře.

Tato varianta s teroristickým podtextem se však nepotvrdila; vyvrátil ji ruský ministr dopravy Maxim Sokolov, který na tiskové konferenci s odvoláním na současné výsledky vyšetřování leteckého neštěstí řekl, že se počítá s verzemi, že by pád stroje mohl být způsoben buď technickou závadou, kvalitou paliva, srážkou s ptáky nebo chybou pilota.

Mapa místa nehodyMapa místa nehodyZdroj: Mil.ru / Creative Commons, volné dílo, CC BY-SA 4.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/ 

Přistání na vodě dopadlo tragicky

Letadla ten den řídil pětatřicetiletý Roman Volkov, který byl velmi zkušeným pilotem s bohatými zkušenostmi na všech možných druzích letadel, jenž byl k létání veden odmalička. Jeho otcem bylo totiž mnohokrát vyznamenaný plukovník ruského letectva Alexander Volkov

Podle zpráv vyšetřovatelů, kteří na místě nehody pátraly po troskách letadla a obětech, měli nalezení mrtví pasažéři nasazené záchranné vesty, takže bylo velmi pravděpodobné, že na vině byla technická závada. Volkov tedy nebyl příčinou, a naopak se zřejmě snažil pasažéry připravit na nouzové přistání na vodě.

Alexander AlexandrovAlexander AlexandrovZdroj: Neznámý autor sovětské armády / Creative Commons, veřejné dílo, https://creativecommons.org/publicd 

Důkazy z černých skříněk

Již 27. prosince byly nalezeny hlasové a letové záznamníky v kokpitu, jež byly odeslány k hlubší analýze. Ve stejný den řekl investigativní zdroj agentuře Interfax, že ruští vyšetřovatelé se domnívají, že havárii způsobila závada na vztlakových klapkách letadla. Zpravodajský portál Life.ru údajně získal nahrávku posledních slov jednoho z pilotů: "Veliteli, klesáme." Neexistovalo však žádné oficiální potvrzení.

O den později byla z moře vytažena těla 18 lidí, a následující den byl nalezen i třetí záznamník, který zálohuje data z CVR a FDR. Jeho předběžná analýza potvrdila, že na palubě nedošlo k žádné explozi. Poté Mezistátní výbor pro letectví, civilní orgán pro vyšetřování leteckých nehod, dne 16. ledna oznámil, že se jeho zástupce zúčastní vyšetřování. 

Jak vypadá letecká katastrofa: Bahía jediná přežila pád obřího Airbusu

Nová teorie

Dlouhých pět měsíců se nic nedělo, až se na konci května objevila převratná zpráva: ruský Kommersant tehdy uvedl, že všechny důkazy nasvědčují, že pilot Volkov trpěl somatogravickou iluzí, „ztratil orientaci a ignoroval své přístroje, protože se domníval, že proudové letadlo stoupá příliš prudce“. Faktorem, který to způsobila, byla jeho únava, podle odborníků se pilot už na zemi necítil dobře a měl problém dostat letadlo na správnou dráhu. Byl ale skutečně mladý vinen ze smrti desítek lidí, včetně té vlastní?

Soubor Alexandrovci měl podle TASS v době nehody 186 členůSoubor Alexandrovci měl podle TASS v době nehody 186 členůZdroj: Bieniecki Piotr / Creative Commons, volné dílo, CC BY-SA 4.0, https://creativecommons.org/licenses/b 

Ruské Ministerstvo obrany vydalo prohlášení, v němž oznámilo, že příbuzní každého vojáka a civilního zaměstnance ministerstva, kteří při neštěstí zahynuli, dostanou odškodné 5,8 milionu rublů (2,5 milionu Kč).

Zdroj: Youtube

A zatímco Rusko slavilo národní den smutku, svět viděl situaci jinak. Dne 28. prosince zveřejnil francouzský satirický týdeník Charlie Hebdo několik karikatur, které celou tragédii zesměšňují. Na to zareagoval mluvčí ruského ministerstva obrany: „Pokud je takové, troufám si říci, ‚umění‘ skutečným projevem ‚západních hodnot‘, pak ti, kdo je drží a podporují, jsou odsouzeni k záhubě.“

Zdroje: 

www.idnes.czwww.blesk.czpilot-nebo-technicka-chybawww.expres.czwww.blesk.cz/zemreli-alexandrovci-kvuli-klapkam.html