Co by se stalo, kdyby se tyto ledem pokryté sopky v Antarktidě probudily k životu? Několik aktivních sopek v Antarktidě je součástí obrovské "sopečné provincie", jež se táhne tisíce kilometrů podél západního okraje kontinentu. Navíc jsou stále objevovány sopky nové a nové, naposledy jich vědci odhalili hned sto! Přestože mohou být sopky pod ledem nečinné, stojí za to se zamyslet nad tím, jak by to vypadalo, kdyby ožily.
Na video o tom, co by se stalo, kdyby se vulkány probudily, se podívejte zde:
Vhled do minulosti
Jedna z antarktických sopek, hora Takahe, ležící poblíž vzdáleného středu Západoantarktického ledového příkrovu, má podle vědců podíl na sérii erupcí bohatých na halogeny, které spotřebovávají ozón. Hora Takahe rostla stovky tisíc let a její 8 km široká kaldera se nyní tyčí nad ledovým příkrovem. K erupcím došlo před 18 000 lety a vyvolaly dávnou ozónovou díru. Jejich vlivem došlo k oteplení jižní polokoule, tání ledovců, a tedy i ke konci poslední doby ledové. Dopad její erupce na životní prostředí byl skutečně masivní a velmi neobvyklý.
Aby se podobná situace zopakovala, bylo by zapotřebí celé série erupcí. I když je tento scénář je nepravděpodobný, není nemožný. Mohl by jej zapříčinit výbuch jedné nebo více z mnoha podledovcových sopek.
Pod Antarktidou se nachází pásmo sopek pod ledem
Jak vypadá erupce pod ledem?
Podledová erupce by zřejmě nezpůsobila, že by se sopečné plyny dostaly do atmosféry, ale sopky by mohly roztavit obrovské dutiny v podloží ledu a vytvořily by obrovské množství tající vody. Ta by pak působila jako mazivo, takže by zapříčinila, že nadložní led bude klouzat a pohybovat se rychleji.
Zároveň by ale mohly sopky led i stabilizovat, protože by se na nich mohl zachytit. Jediná erupce by však neměla na tok ledu velký vliv, ale kdyby vybuchlo několik sopek, situace by byla jiná!
"Sopky by roztavily obrovské dutiny v podloží ledu a vytvořily by obrovské množství tající vody,“ varuje profesor vulkanologie John Smellie.
Více informací v tomto videu:
Časovaná podledová bomba
Ledové proudy jsou řeky ledu, podél kterých se většina ledu v Antarktidě dostává do oceánu. Změna jejich rychlosti by mohla velmi snadno ovlivnit hladinu moře.
Velká série erupcí by mohla destabilizovat mnoho dalších podledovcových sopek. Jak sopky chladnou a krystalizují, jejich magmatické komory se dostávají pod tlak. Sopky tedy nevybuchnou jen díky mase několikakilometrového ledu. Jenže ten se postupně tenčí a právě snížení tlaku by mohlo vyvolat obávané erupce.
Další erupce a tání ledu by znamenaly ještě větší množství tající vody, která by byla odváděna pod ledové proudy.
Vědci se v tuto chvíli domnívají, že největší hrozbou ze strany mnoha antarktických sopek bude, pokud jich několik vybuchne v rozmezí několika desetiletí. Kdyby sopky pod ledem vybuchly najednou, mohly by učinit planetu neobyvatelnou.
Oněch 100 spících sopek pod ledovým příkrovem činí z Antarktidy největší vulkanickou oblast na Zemi.
Vědci tuto oblast neustále zkoumají.
Zdroje: https://theconversation.com, whatifshow.com, www.express.co.uk
