Kleopatra VII. měla dvě nevlastní sestry: Arsinoë IV. egyptskou a Berenicu IV. egyptskou. Všechny byly dcerami Ptolemaia XII. Auletése, ale měly různé matky. Navíc měly i dva bratry. Právě Ptolemaios VIII. byl krátce ženatý s Kleopatrou až do své smrti v bitvě na Nilu, v němž se údajně utopil na útěku před převratem, který zorganizovala Kleopatra a její římští spojenci; konkrétně Julius Caesar.
Na video se podívejte zde:
Kdo byla Arsinoe?
Arsinoe se objevuje v historických záznamech jako ambiciózní a mocichtivá žena, která se snažila získat vliv a moc v Egyptě. Po smrti svého otce se pokusila ovládnout Egypt spolu se svým bratrem Ptolemaiem XIII., ale byla zajata a uvězněna svou sestrou Kleopatrou. Poté, co byl Ptolemaios XIII. zajat Římany, Arsinoe byla vydána jako válečná zajatkyně Juliu Ceasarovi a poslána do Říma. Poté byla vyhoštěna do Artemidina chrámu v Efesu v římské Anatolii, v dnešním Turecku, kde byla později na příkaz své sestry a triumvira Marka Antonia popravena. Její hrob se dosud nepodařilo najít a v době vraždy jí bylo asi 18 let.
Tam se stala chráněnkyní Julia Ceasara, ale po jeho smrti se vrátila zpět do Egypta, kde byla znovu uvězněna a zavražděna. Historické zdroje o Arsinoe IV. jsou omezené a některé aspekty jejího života a chování jsou nejasné. Zato se povedlo zrekonstruovat její tvář.
DNA nic neprozradila
V porovnání s Kleopatrou ani jedna z jejích sester nic nedokázala. Jednomu vídeňskému archeologovi se ale možná podařilo identifikovat kosti Kleopatřiny zavražděné sestry nebo nevlastní sestry. Roku 1904 začali archeologové v Efezu vykopávat zničenou stavbu známou pro svůj tvar jako osmiúhelník a v roce 1926 odhalili v Octagonu pohřební komoru, v níž byly kosti mladé ženy. Byla to ale Arsinoe?
Ne všichni jsou však o tom přesvědčeni, protože důkazy spojující kosti objevené ve starověkém řeckém městě s Kleopatřinou sestrou Arsinoe IV. jsou totiž z velké části nepřímé.
Podle Hilke Thur, archeoložky Rakouské akademie věd a vedoucí vykopávek na místě, kde byly kosti nalezeny, byl s kostmi učiněn pokus o test DNA. Dva tisíce let staré kosti však byly mnohokrát přenášeny a bylo s nimi manipulováno, než aby bylo možné získat nekontaminované výsledky.
Hrobka s nejasným nálezem
Thur tvrdí, že datace hrobu do druhé poloviny 1. století př. n. l. a význačná poloha hrobu uvnitř města ukazují na to, že jeho obyvatelkou byla sama Arsinoe IV. Thur se také domnívá, že osmiboký tvar může být ozvěnou velkého alexandrijského majáku, jednoho ze sedmi divů starověkého světa. Z hrobky by to pak činilo poctu rodnému městu Arsinoe, starověkému hlavnímu městu Egypta, Alexandrii.
Lebka pravděpodobně zavražděné princezny zmizela v Německu během druhé světové války, ale Thur našla v roce 1985 zbytek kostí ve dvou výklencích v pohřební komoře. O ostatcích se vedly debaty na každém kroku. Forenzní analýza odhalila, že patřily patnáctileté nebo šestnáctileté dívce, což by znamenalo, že Arsinoe byla překvapivě mladá na někoho, kdo měl několik let před svou smrtí sehrát významnou vůdčí roli ve válce proti Římu. Thur tyto výtky odmítá. Měření a fotografie neúplné lebky zůstaly v historických záznamech a byly použity k rekonstrukci obličeje mrtvé ženy.
Na základě rekonstrukce Thur a její kolegové dospěli k závěru, že Arsinoe měla africkou matku (Ptolemaiovci byli etnicky řeckou dynastií). Tento závěr vedl k rozsáhlým titulkům, které naznačovaly, že i Kleopatra byla Afričanka. Klasikové však tvrdí, že tyto závěry jsou nejisté, stejně jako kosti zůstávají bez dalších testů v identifikační nejistotě.
Zdroje: www.quora.com, www.livescience.com, www.grunge.com
