Donald Johanson ten rok oslavil 31. narozeniny a chlubil se čerstvým doktorátem, aniž tušil, že si svůj profesní sen splní tak brzy. Ze stanu mezinárodního týmu vědců a studentů se právě ozýval hit skupiny Beatles "Lucy in the Sky with Diamonds", když Johanson se svým francouzským kolegou narazil na první úlomek kosti. Pravěká předchůdkyně člověka díky tomu dostala přezdívku "Lucy".
Kam ji zařadit?
Vědcům se podařilo vyhrabat téměř kompletní ostatky žeber, pánve, jednoho stehna a chodidla. A hlavně tu byla lebeční kost se zachovalou dolní čelistí, díky které mohli odhadnout přibližný věk, ve kterém Lucy zemřela.
Donald Johanson se svou 'Lucy'
Vzpřímeně chodící primátka měřila zhruba 104 až 106 cm a v době smrti musela být již dospělá, protože se jí prořezaly zuby moudrosti, a byly dokonce i trochu obroušené. Zatímco dnešnímu člověku "osmičky" rostou do 18. roku věku, u šimpanzů se objevují už mezi 11. a 13. rokem života. A protože se hominidé vyvíjeli rychleji než moderní lidé, ale pomaleji než šimpanzi, odborníci usoudili, že Lucy mohlo být v době úmrtí něco mezi 12 a 18 lety.
Při podrobnějším zkoumání jejích ostatků se povrdilo, že jde o druh, který se nedá zařadit do žádné známé skupiny hominidů. V roce 1978 dostala Lucy odborný název Australopithecus afarensis a narušila dosud přijímaný obrazec vývojových stupňů lidského druhu.
Lucy upřesnila teorii o evoluci
"Vědci už dnes neradi používají termín ‘chybějící článek‘, protože by to znamenalo, že existoval jediný předek, který tvořil most mezi africkými lidoopy a moderním člověkem," vysvětlil Donald Johanson. "Řetězec evoluce je dlouhý a nepřetržitý, trvá miliony let a je propojen mnoha různými druhy. Nalezení a definování Australopithecus afarensis v 70. letech 20. století zdůraznilo skutečnost, že opičí předek nebyl okamžitě přeměněn na tvora podobného člověku jedním skokem, ale že různé části stavby těla se měnily pozvolna a v různých časech."
Slova doktora Johansona později potvrdil i další významný nález. Před dvěma lety byla v Etiopii objevena lebka samce druhu Australopithecus anamensis, který žil ve stejné době jako Lucy. Nebyl tedy jejím předchůdcem, jak vědci dříve soudili z předchozích, mnohem starších nalezených ostatků. Oba druhy vedle sebe žili nejméně sto tisíc let a vývojově na sebe nenavazovali.
Dnes už také víme, že ani člověk neandertálský nebyl přímým předkem moderního člověka; vyvinul se samostatně v oblasti Evropy a Blízkého východu a s Homo sapiens se smísil, přičemž sám vyhynul. Pozůstatky neandertálské DNA se dají dohledat i v dnešní populaci - nosí je v sobě především rasy původem z Evropy a Asie.
Zdroje: www.nature.com, www.nationalgeographic.org, humanorigins.si.edu
