Snad každý chce svým dětem po sobě něco zanechat, i kdyby to měla být jen chata na Sázavě. Čingischán po sobě zanechal impérium rozpínající se od Číny až po východ Evropy. Je pravda, že dětí zplodil mnohem více než průměrný muž své doby. Jeho ložem prošly, ať dobrovolně či z donucení, tisíce milenek. Říše se však nesměla rozpadnout, takže její správou pověřil jen čtyři vyvolené syny. O ostatních potomcích nejspíš ztratil přehled.
Dobývání nových území se na přelomu 12. a 13. století neobešlo bez zabíjení a zotročování prostého obyvatelstva. Odhaduje se, že na následky mongolského řádění, masakrů a hladomorů zemřelo 40-60 milionů lidí. Nejvyšší šanci na přežití měly krásné mladé ženy, které se posléze staly matkami Čingischánových dětí.
Mocnější než smrt
Zastavit dlouholeté ničivé tažení mohla jenom vládcova smrt. Ale ani té se to nakonec nepovedlo. Čingischán ji přelstil rozkazem, že se jeho úmrtí musí za každou cenu utajit. Jeho věrní mu vyhověli a pokračovali v útoku na stát Sia v severozápadní Číně, jako by ještě žil.
Kvůli tajnostem kolem jeho pohřbu dodnes přesně nevíme, kde leží jeho hrobka. Všichni otroci pracující na její stavbě byli pobiti, a stejný osud dokonce potkal i vojáky, kteří zabili dotyčné otroky. Stejně tak není jasné, čemu vlastně Čingischán 25. srpna 1227 podlehl.
Portrét Čingischána
Vojevůdce jeho typu by si jistě přál zemřít stářím nebo aspoň v boji, ale to podle všeho nebyl Čingischánův případ. Bylo mu 65 let a během tažení do Číny ho zastihly vysoké horečky. O jeho smrti kolovalo mnoho historek. Ta nejpikantnější vypravovala o čínské princezně, která mu odmítla být po vůli a při obraně své cti mu usekla genitálie. Vládce prý poté zemřel na otravu krve.
Nemoc si nevybírá
Australský paleopatolog Francesco Galassi však letos zveřejnil výsledky nové studie, které nabízejí mnohem střízlivější vysvětlení. Vysoké horečky zmiňované v dobových záznamech mohly ukazovat na nákazu břišním tyfem nebo dýmějovým morem. Obě tyto nemoci se ve své době mezi vojáky šířily, inu, jako mor, a není důvod, proč by se jimi nemohl nakazit i Čingischán. A protože záznamy nezmiňují žádné příznaky jako bolest břicha nebo zvracení, což by ukazovalo na tyfus, za nejpravděpodobnější příčinu tyranovy smrti Galassi označuje dýmějový mor.
"Současná pandemie Covidu-19 nás přiměla zaměřit se na infekční nemoci středověku. Nemoc nerozlišuje mezi chudými a mocnými, a Čingischán je možná zářným příkladem, jak taková epidemie může ovlivnit chod dějin," dodal Galassi.
Zdroje: www.livescience.com, www.history.com
