Tuto otázku si položili ředitel Goddardova institutu pro vesmírná studia (GISS) Gavin Schmidt a americký astrofyzik Adam Frank, jež zkoumá globální oteplování a vliv člověka na planetu. Ten tvrdí, že ve fosilie se změní jen nepatrná část živočichů a rostlin. Navíc, běžná archeologie, která hledá zbytky starověkých či pravěkých staveb, tělesné ostatky a artefakty, je omezena povrchem Země. Ta se však během let mění.
Nejstarší zemský povrch byl nalezen v poušti Negev v Izraeli. Je starý 1,8 milionu let. Starší vrstvy jsou viditelné pouze v geologickém průřezu. Pokud bychom tedy chtěli najít důkaz o vyspělé civilizaci, jež existovala před námi, musely by se zvolit jiné postupy výzkumu. „Ptáme se, co by po civilizacích, které vznikly před desítkami či stovkami milionů let, zbylo," píšou vědci ve své studii.
Civilizace před lidmi
Budovy, počítače, ale také kosterní pozůstatky se pravděpodobně v průběhu geologického času rozpadnou rychle. Ale například stopy po hnojivech se v půdě najdou i za sto milionů let. Drobné částečky vznikající při výrobě plastů zase dokáží splynout s mořským dnem, stejně tak jako zbytky po spalování fosilních paliv, jež se usazují v horninách. „Vrstvy z naší doby se budou vyznačovat vyšší koncentrací dusíku, dvou izotopů uhlíku a vzácných kovů. Budou v nich dokonce i steroidy," tvrdí Frank.
Vědci se tak na podobné stopy zaměřili a udělali zajímavý objev. Před šestapadesáti miliony lety procházela planeta Země teplotním maximem, kdy se na jejím povrchu nevyskytoval téměř žádný led. Podíly uhlíku a dusíky měly podobnou koncentranci jako dnes. Je to důkaz, že zde žila vyspělá civilizace prohánějící se v autech a letadlech?
„Předpokládáme, že ne," tvrdí Frank. „Je to ale myšlenkový rébus. Doba, během které se prvky do ovzduší uvolňovaly, je příliš dlouhá. Předchozí civilizaci by znečištění trvalo kratší časový úsek. Nám stačilo jen asi 300 let," vysvětluje.
Stopy po civilizaci
Studii vážených vědců okomentoval také geolog Radek Mikuláš. „Je nemožné, aby profesionálové i nadšenci zkoumající horniny během své terénní práce přehlédli stopy po hlubinných dolech, náspech nebo zářezy po prehistorických komunikacích. Že by nenašli bývalé skládky odpadu. Nic takového neexistuje, jinak by to bylo již nalezeno," tvrdí.
Podle něj je většina geologického času prozkoumána. „Nabízím proto jinou možnost. Pokud na Zemi existovala civilizace, která za sebou zanechala takovou spoušť, je docela možné, že žije dodnes," směje se.
Zdroj:
