Podle nové studie se lidé mohou dožít 120 až 150 let, ale ne více, než je tato "absolutní hranice" délky lidského života. Po uplynutí této doby se lidské tělo nedokáže samo obnovit, takže zcela ztratí schopnost zotavit se ze zátěže, nemocí a zranění. Právě to jsou pak důvody k fyzické smrti. Na druhou stranu to ale i znamená, že pokud by se podařilo vyvinout terapie, které by prodloužily odolnost organismu, mohli by lidé žít déle a zdravěji.
Na dokument o délce lidského života se podívejte zde:
Dokdy je lidské tělo odolné?
Nová studie, která přinesla překvapivé závěry, staví na historických i současných datech o lidské populaci. Vědci v ní analyzovali soubory dat z USA, Velké Británie a Ruska, jež dohromady zahrnují údaje více než 500 000 lidí. Tito lidé byli podrobeni jednoduchému krevnímu testu, který opakovali několikrát za pár měsíců. Výzkumníci se v testu zaměřili na biomarkery stárnutí a na jejich základě pak spočítali tzv. dynamický ukazatel stavu organismu. Jedná se vlastně o "biologický věk" každého pozorovaného člověka, který slouží k určení toho, jak se dokáže zotavit ze zátěže, nemoci nebo úrazu. Problémem je, že v určitém okamžiku stárnutí je doba zotavení tak velká, že ztrácíme odolnost. Ta pak mezi 120. a 150. rokem života zcela zanikne a člověk nebude schopen přežít.
Můžeme být i ve 150 letech odolní?
Je možné garantovat zdravé stáří?
Výzkumníci se také zabývali údaji o fyzické aktivitě, měřené počtem kroků za den, aby si své výsledky ověřili. Mladší lidé měli tendenci udělat denně více kroků než starší lidé, kteří se cítili unavení a opotřebovaní, a měli tedy i nižší odolnost.
Vědci tvrdí, že pokud by existoval způsob, jak zvýšit odolnost ve stáří, prodloužila by se jednak délka lidského života, tak i délka stavu, kdy je člověk zdravý. I starší lidé by se tak snáze zotavovali z nemocí a zranění. Podle autorů studie je navíc možné, že se tato myšlenka změní ve skutečnost.
Nejedná se ani o první studii svého zaměření. Již v roce 2016 byla publikována studie Jana Vijga, genetika z Albert Einstein College of Medicine, která analyzovala trendy v údajích o průměrné délce života. Viig tehdy konstatoval, že je nepravděpodobné, aby lidé překročili věk 125 let. Naopak jiní vědci tvrdí, že konečná hranice délky lidského života neexistuje.
I když výzkum naznačuje, že by se lidé mohli dožít 150 let, nevíme nic o tom, jaká by byla kvalita jejich života v posledních letech. Zdraví ve stáří nejenže ovlivňuje život člověka, ale také může mít mimo jiné obrovské náklady z hlediska času, peněz a zdravotnických prostředků. Délka lidského života je samozřejmě velmi proměnlivá a je vždy otázkou, zda lze tento typ údajů zobecnit.
S délkou lidského života se mění i jeho kvalita.
Zdroje:
www.sciencedaily.com, moldovacrestina.md, www.thenakedscientists.com
