Zdroj: Profimedia
V ruinách minojského paláce se našel tento podivný disk. Vědcům je obří záhadou
Kréta, především díky své strategické poloze, tvořila most mezi národy a kulturami tří kontinentů. Evropou, Afrikou a Asií. Byla také kolébkou nádherné prehistorické civilizace. V ruinách minojského paláce byl objeven podivný disk. Pro vědce je velkou záhadou.
Palác Malia se nachází na severním pobřeží Kréty v regionální jednotce Heraklion. Je třetím největším minojským palácem a podle tradice byl sídlem Sarpedona, nejmladšího Minova bratra.
V ruinách minojského paláce byl objeven tento podivný disk
První vykopávky zde provedl na počátku 20. století archeolog Iosif Hatzidakis. V systematickém vykopávání jak samotného paláce, tak minojského města však pokračovala až francouzská archeologická škola.
Na centrálním nádvoří byl objeven záhadný kulovitý disk o průměru 90 centimetrů a tloušťce 36 centimetrů. Byl součástí podlahy původní "malé" terasy. Tvořen je ze zcela pravidelných kulatých prohlubní. Ty vytváří jakési poháry kolem disku. Jsou navíc stejné velikosti i tvaru.
Palác byl původně postaven přibližně v letech 2000-1900 př. n. l. Na konci protopalatinského období byl zničen a k jeho znovu postavení na stejném místě došlo v roce 1650 př. Kr. Nový palác dokonce navazoval na základní půdorys starého paláce. V pozdějších obdobích byly provedeny některé úpravy.
K úplnému zničení pak došlo kolem roku 1450 př. n. l., zatímco ve 14. až 13. století př. n. l. zde probíhaly pokusy o opětovné osídlení. Ty však trvaly jen krátce.
Pro vědce je velkou záhadou
Podivný disk byl objeven francouzskými archeology v roce 1926. Nikomu se však nepodařilo zjistit, jaký byl jeho skutečný význam. A to i přes to, že ho zkoumali odborníci celého světa. Disk je tak stále jakousi záhadou.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Disk z Malie však není jediným objevem tohoto typu. Na ostrově Kréta bylo podobných "vykopávek" více. Všechny mají společné uspořádání i tvar a jsou zapuštěny do kamenných desek. Všechny nalezené disky také disponují jedním výklenkem, který se jak velikostí, tak umístěním liší od ostatních. K čemu však disky sloužili, je pro vědce zatím záhadou.
Jak se zdá, definovat disk z Málie bude chtít ještě mnoho práce, aby se zjistilo, jaký byl jeho skutečný účel. Jedna z teorií říká, že všechny nalezené "krétské" disky je možné považovat za období Kernosu. Tedy období, během kterého vznikala tradiční starořecká keramika.
Palác v Malii se rozkládá na ploše přibližně 7 500 m2 a jeho uspořádání je podobné jako u paláce v Knóssu. Dochovaná přístavní zařízení na pobřeží naznačují, že v minojském období byl právě on jakousi branou k Egejskému moři.
Zdroje:
