Jakými nemocemi trpěli lidé v době bronzové? Postihla je strašná epidemie

Jane Renfrew v knize naznačuje, že na doby hladomoru a hladovění se pravěcí lidé vybavovali mletými rybími kostmi.

Jane Renfrew v knize naznačuje, že na doby hladomoru a hladovění se pravěcí lidé vybavovali mletými rybími kostmi.

Foto: Autor: Gorodenkoff / Shutterstock

Epidemie a nemoci sužovaly lidstvo od pradávna, v některých obdobích více než jindy. Nové nálezy ukázaly, že již v době bronzové existoval mor. Jeho následky jsou patrné na kostrách z této doby, které tak můžeme považovat za nejstarší oběti moru. Zdá se, že mor byl dokonce příčinou masové migrace napříč Evropou a Asií.

Doba bronzová (3000 - 1000 př. n. l.) byla bouřlivým obdobím, kdy se v Eurasii rychle šířily nové kulturní zvyklosti a technologie v oblasti válečnictví a dopravy. Zhruba před pěti lety vyšly dvě studie, které poukázaly na rozsáhlý exodus lidí ze stepí na území dnešního Ruska a Ukrajiny, odkud se lidé dále rozptýlili na západ do Evropy a na východ do střední Asie. Spolu s nimi ale přišel i mor. Největší morovou epidemii Evropa zažila v roce 1347, kdy černá smrt zabila přibližně 50 milionů lidí. Mor ale trápil lidstvo ještě daleko dříve, ukázal rozbor DNA lidských koster z doby bronzové. Mor tak můžeme datovat již do 3 000 let před naším letopočtem. 

Na velmi zajímavý dokument o moru v době bronzové v angličtině se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Pravěký mor

I když morová epidemie v době bronzové nebyla tak silná, mohla ovlivnit masovou migraci napříč Evropou a Asií. Nejstarší důkaz o infekci bakterií Yersinia pestis pochází z pohřbu v Německu, který je spojován s justiniánským morem ze 6. století, přesto se ale někteří historici domnívají, že bakterie byla zodpovědná i za aténský mor v 5. století př. n. l.

Mozaika Hagia Sofia zobrazující Pannu Marii s dítětem Kristem na klíně. Po jejím pravém boku stojí Justinián a nabízí model Hagia Sofia. Po její levici Konstantin I. předkládá model Konstantinopole.

Jak vypadala největší epidemie středověku: Smrtící nemoc paralyzovala Evropu

Ukázalo se, že lidé trpěli příznaky, jež připisujeme moru – měli hnisavé výrůstky, které odpovídají dýmějovému moru, a dokonce byla objevena i samotná bakterie. A jak se zdá, právě ta by mohla být i jednou z příčin migrace.

Tým dánských expertů, který zkoumal DNA ze 101 koster z doby bronzové, pojal podezření, že se v DNA nacházejí bakterie podobné moru. Bylo proto analyzováno 89 miliard fragmentů surové DNA z koster z doby bronzové a v nich se pátralo po bakterii Yersinia pestis. Ukázalo se, že zuby sedmi ze 101 jedinců byly pozitivní a dva z nich obsahovaly dostatek morové DNA k vytvoření kompletních sekvencí genomu.

Pinterest

Děkujeme, blechy!

Kmeny moru z doby bronzové byly velmi podobné bakteriím, které způsobily černou smrt a moderní epidemie. Nejstarší z morových kmenů doby bronzové byl nalezen v kostře jedince, který žil před téměř 5 000 lety v jihovýchodním Rusku. Tak bylo dokázáno, že nemoc zde již byla o několik tisíc let dříve než jsme se domnívali. Ale byl méně nakažlivý. Varianta moru v době bronzové byla méně přenosná. A věřili byste, co je na vině? Blechy.  Při propuknutí dýmějového moru přenášejí infikované blechy často cestující na hlodavcích bakterie na lidi. Tyto blechy ale v době bronzové nebyly a bez nich se bakterie Yersinia pestis šíří mnohem méně účinně krví nebo kapénkami slin.

Závěrem je tedy třeba říci, že oběti moru z doby bronzové se pravděpodobně nakazily plicním morem, nikoli morem dýmějovým. Mor byl patrně bez blech méně přenosný, ale byl stejně smrtelný. Lidé před nemocí utíkali a to byl i jeden z důvodů velké migrace. 

Zdroje:

www.archaeology.orgwww.nature.comwww.scientificamerican.comhttps://www.nature.com/articles/plague