Počátky opatství Glastonbury se kladou do 8. století, archeologové zde nicméně našli stopy po mnohem starším osídlení. Legenda praví, že opatství ve skutečnosti založil už v 1. století Josef z Arimatie, který podle evangelií ukládal Ježíše do hrobky. Anglické pověsti jeho jméno spojují rovněž se Svatým grálem, jehož držitelem a ochráncem se později stal král Artuš.
Bájný král v dubové rakvi
Moderním historikům se ovšem nedaří prokázat ani existence Artuše, natož Svatého grálu. Skeptičtí jsou rovněž k události z roku 1191, kdy místní mniši na příkaz krále Jindřicha II. hledali Artušovy ostatky a narazili přitom na velmi podivný hrob.
V hloubce asi dvou metrů nejprve objevili olověný kříž, na kterém byl vyrytý latinský nápis: "Zde leží pohřben slavný král Artuš z Avalonu." Kopali tedy hlouběji, až vykopali obrovskou rakev z dubového dřeva, zasazenou mezi dvě kamenné pyramidy. Spočívaly v ní ostatky nepřirozeně vysokého muže a průměrně stavěné ženy. Podle mnichů nebylo pochyb o tom, že jde o legendárního panovníka a jeho manželku Guineveru. Nejvíce zarážející byly míry mužské kostry - její majitel musel za svého života měřit 9 stop, tedy přibližně 274 centimetrů! Největší známý muž planety měřil "pouhých" 272 cm. www.e15.cz
Pozůstatky kláštera v Glastonbury
Objev připoutal k opatství pozornost celé Anglie a získal mu velkou slávu. Ve 14. století patřil místní klášter k nejbohatším a nejmocnějším v zemi. V roce 1539 ho však stihl krutý konec; král Jindřich VIII. založil vlastní církev a katolické instituce jednu po druhé nemilosrdně zrušil. Poslední glastonburský opat byl oběšen a rozčtvrcen coby "zrádce".
V té době se vzácné ostatky ztratily neznámo kam, a tak je dnešní odborníci nemají šanci prozkoumat. Vyvstaly i pochybnosti, zda si mniši na konci 12. století celý objev nevymysleli.
Měli k tomu totiž velký důvod: v roce 1184 klášter vyhořel a mnichům chyběly prostředky na jeho opravu. Držení ostatků legendárního krále se ukázalo být úspěšným pilířem fundraisingu. Podpora se hrnula ze všech stran a opatství mohlo opět vzkvétat.
Artuš, nebo neznámý Kelt?
Informace o objevení kostí v dubové rakvi je nicméně nejspíš pravdivá, protože ji doložil i důvěryhodný středověký historik Giraldus Cambrensis (Gerald z Walesu), který ostatky osobně ohledal. Olověný kříž spojující hrob s králem Artušem je však všeobecně považován za padělek z dílny senzacechtivých mnichů.
Kostra pozoruhodného obra a jeho ženy se tu tedy zřejmě skutečně našly, i když zcela jistě nepatřily bájnému královskému páru. Způsob jejich pohřbení podle archeologů odpovídá spíš keltským zvykům než raně křesťanským praktikám. Mohlo jít o neobvykle vysokého keltského vůdce? Nikdo netuší. V Glastonbury dnes můžeme jen bloumat mezi pozůstatky klášterních zdí a nasávat zdejší tajemnou atmosféru. Magii místa vám přiblíží video, které malebným způsobem zachycuje Glastonbury ve všech čtyřech ročních obdobích:
Zdroje: www.archaeology.org, www.visiontimes.com, www.medievalists.net
