Vědci určili dvě vhodná útočiště, kde může lidstvo přežít po globální katastrofě

Kde žít po globální katastrofě?

Kde žít po globální katastrofě?

Foto: zef art / Shutterstock

Jedním z navrhovaných způsobů záchrany lidstva v případě globální katastrofy je zřízení bezpečného útočiště. Vědci určili dvě vhodná místa, kde by lidstvo mohlo žít v případě, že by nás podobná událost zasáhla. 

Vhodnými místy by mohly být ostrovy či vzdálená místa jako Měsíc či prostor hluboko pod hladinou moře. Přesně tam by totiž podle vědců mělo lidstvo jedinou šanci zůstat naživu.

Místa, kde by lidstvo mohlo žít po globální katastrofě

Vědecká bádání vychází především z toho, co nám ukázala pandemie COVID-19. Právě ta byla důkazem, že jakékoliv útočiště jako životaschopný koncept je vítanou veličinou, která navíc nemusí být geograficky izolovaná na konkrétní místo. Provedená studie zkoumala především Čínu a západní Austrálii.

Seth Baum, geograf a výkonný ředitel Institutu pro globální katastrofická rizika ve Washingtonu, D.C., a Vanessa Adamsová, geografka z Tasmánské univerzity, provedli případovou studii Číny a Západní Austrálie. Míst, která nejsou nijak izolovaná, tzn. plně sdílejí své hranice s ostatními, a přesto se jim podařilo udržet nízký počet případů nákazy COVID-19. 

Od března 2020 do ledna 2022 bylo v Číně odhadováno 1 358 případů na 100 000 obyvatel ve srovnání s 98 556 ve Spojených státech a 142 365 v Indii. V Západní Austrálii bylo oficiálně potvrzených případů 48,8.

Předchozí výzkum ukázal, že ostrovní státy jako Island, Austrálie a Nový Zéland jsou vhodnými kandidáty na útočiště na základě toho, že se jim v prvních devíti měsících pandemie podařilo udržet nízkou úroveň infekce COVID-19. 

Pandemické útočiště je místo s nízkým zdravotním rizikem, kde se patogen výrazně nerozšířil. Nová studie, která pokrývá téměř dva roky pandemie, naznačuje, že geografická izolace nebo umístění na ostrově není nezbytnou podmínkou pro pandemické útočiště. "Čína je zcela jasným příkladem," říká Baum. "Podařilo se jí to i přesto, že má nejdelší pozemní hranici na světě."

Vědci ví proč

Baum a Adamsová také zkoumali rozdíly i podobnosti mezi Čínou a západní Austrálií. Čína je autoritářská, kolektivistická a hustě zalidněná v nejlidnatějším regionu světa. Západní Austrálie je demokratická, individualistická a řídce osídlená v jedné z nejodlehlejších oblastí světa.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Obě země jsou si však podobné. Obě se vyznačují vysokou mírou centralizace a vysokou schopností sebeizolace - Čína autoritářskou vládou, Západní Austrálie sociální izolací a silnou ekonomikou poháněnou prosperujícím těžebním průmyslem. Obě země mají také silnou soudržnost uvnitř skupiny a jsou vysoce motivovány k tomu, aby se zabránilo šíření patogenů. Čína i Západní Austrálie také po celou dobu pandemie udržovaly rozsáhlé obchodní vztahy s okolními zeměmi.

Z lidí budou napůl roboti.

Jak bude vypadat život za 100 let. Z lidí budou napůl roboti, předvídají vědci

"To je povzbudivé, protože to naznačuje, že pandemická útočiště mohou během pandemie poskytovat vysokou míru ekonomické podpory vnějším populacím, což je důležitý prvek pro dosažení globálního cíle útočišť - kontinuity civilizace," říká Baum.

Zdroje:

www.vice.com

apnews.com

academic.oup.com