Jak by vypadal střet s mimozemskou civilizací? Hawking mluvil o kosmické válce

Elena Velímská | 3. 3. 2022

Při pohledu na jasnou noční oblohu plnou zářivých teček se mnozí neubrání otázce, ze které z nich se nás nějaká vyspělá civilizace dívá. O tom, že nejsme ve vesmíru sami, jsou přesvědčeni nejen mnozí laici, ale i vědci. Proč ale o životě na jiné planetě dosud nevíme? A jaké by bylo setkání s lidmi z vesmírných světů?  

„Kde sakra všichni mimozemšťané jsou?“

O setkáních s mimozemšťany nebo kontaktech s nimi se spíše mluví jako o konspiračních teoriích. Italský fyzik E. Fermi (1901-1954) však v roce 1950 při procházce se svými kolegy diskutoval, kromě jiného, o UFO a mimozemšťanech. Vyslovil tehdy otázku: „Tak kde tedy jsou?“ Různé citace jeho otázky se v maličkostech liší, nicméně vešla ve známost jako „Fermiho paradox“. Což znamená, že věřil, že ve vesmíru musí být život, protože jen v Mléčné dráze jsou miliardy hvězd starších o miliardy let než Slunce a musí být nespočet planet nebo jiných světů, kde by mohly žít vyspělé civilizace. Ale proč nemáme důkazy?

Mimozemský život existuje

Celé generace vědců a badatelů v mimozemský život věřili už před „Fermiho rozporem“. Jeho možným řešením se poté zabývali hlavně ze tří hledisek:

  • Inteligentní bytosti ve vesmíru byli, ale jako civilizace, obdobně jako některé na Zemi, zanikli
  • Stále jsou, jen o nich nemáme důkazy
  • V obrovském časovém i prostorovém rozměru vesmíru se inteligentní civilizace s největší pravděpodobností nemůžou setkat.

Jsou i teorie, které říkají, že mimozemšťané, nechtějí, abychom o nich věděli ani se námi setkat. Obdobnou hypotézu měl i známý teoretický fyzik a kosmolog S. W. Hawking (1942-2018). Podle něho jsou ve vesmíru civilizace běžné, jen se před sebou navzájem ukrývají, nebo se navzájem ničí. Pokud nějaká z nich objeví někde ve vesmíru stopy jiné, raději ji zničí, než aby se nechala zničit sama. Podle něho bychom proto měli přestat mimozemské civilizace hledat a vysílat do vesmíru signály…

Vědci objevili částici X ze samotného počátku vesmíru. Je pro ně velkou záhadou
Magazín

Vědci objevili částici X ze samotného počátku vesmíru. Je pro ně velkou záhadou

Lidstvo jako dobyvatel

S jedním hypotetickým řešením Fermiho paradoxu přišel před třemi lety ruský fyzik A. Berezin. Popisuje ho ve svém článku v časopise arxiv.org. Říká, že abychom našli důkazy o existenci mimozemského života, musel by být na takové úrovni, aby mohl cestovat vesmírem nebo vysílat zprávy. Ale co je vlastně „mimozemský život“? „… nejde o konkrétní povahu civilizace, která se dostane na mezihvězdnou úroveň. Můžou to být biologické organismy jako my, umělé inteligence, které se vzbouřily proti svým stvořitelům, nebo jakýsi meziplanetární super-intelekt…,“ vysvětluje Berezin a vyslovuje domněnku: „Co když první život, který dosáhne schopnosti mezihvězdného cestování, nutně zlikviduje veškerou konkurenci, aby podpořil svou vlastní expanzi?“ Dále vysvětlil, že „… civilizace, která by šla cestou neomezeného růstu, by musela šlápnout na spoustu nižších forem života.“ Jak to zatím vypadá, jsme alespoň v "blízkém" vesmíru jako inteligentní bytosti sami. Berenzin se proto domnívá, že lidstvo by mohlo být ničitelem světů, které hledá, tedy "šlápnout na nějakou nižší formu." „Špatná zpráva pro lidi není, to, že bychom se mohli utkat s rasou inteligentních bytostí, které touží po moci, ale že bychom tou rasou mohli být my.“ Je to jen pouhá hypotéza. O žádné vesmírné civilizaci nevíme, a jak Berezin sám říká: „Pevně doufám, že mýlím, Jediný způsob, jak to zjistit, je pokračovat ve zkoumání vesmíru a hledání mimozemského života.“ Má tedy zcela opačný názor než Hawking, který se domníval, že by jiná civilizace mohla zničit nás a měli bychom se spíš skrývat.

Curiosity objevila na Marsu nádherný kamenný květ. Bizarní útvar zmátl vědce
Magazín

Curiosity objevila na Marsu nádherný kamenný květ. Bizarní útvar zmátl vědce

Zdroje: www.livescience.com, www.sciencealert.com

Tagy Galaxie Mléčná dráha mimozemšťan Slunce vesmír Země