Doktorka Smrt v Osvětimi dělala pokusy na lidech a po válce si založila kliniku

Redakce | 18. 6. 2019
Baráky v táboře Ravensbrück
Herta Oberheuser zamlada
Krematorium v táboře Ravensbrück

Nelidské lékařské experimenty za nacistické éry si spojujeme se jménem lékaře Josefa Mengeleho. Sadistických doktorů, kteří tato zvěrstva provozovali, však bylo mnohem víc a nechyběly mezi nimi ani ženy. Jednou z nich byla Herta Oberheuser.

Doktorka Smrt v dělala v Osvětimi pokusy na lidech, po válce si otevřela kliniku
Magazín

Doktorka Smrt v dělala v Osvětimi pokusy na lidech, po válce si otevřela kliniku

Krátce poté, co Herta Oberheuser vystudovala medicínu se specializací na dermatologii, vstoupila do nacistické strany a působila jako doktorka v řadách Svazu německých dívek. V letech 1940 a 1943 pak pracovala v koncentračních táborech Ravensbrück a Osvětm, kde měla za úkol vyvíjet nové léky proti infekcím. Nacistický režim zajímaly hlavně možnosti léčby zanícených ran zraněných vojáků, na čemž by nebylo nic špatného, kdyby se tyto možnosti nezkoumaly na živých, zdravých vězních.

Lina Heydrichová byla větší zlo než její manžel. Podváděla ho a zcela ovládala
Magazín

Lina Heydrichová byla větší zlo než její manžel. Podváděla ho a zcela ovládala

Oběťmi experimentů Herty Oberheuser se jen v Ravensbrücku stalo 86 žen, většinu z nich tvořily polské politické vězeňkyně. Sadistická lékařka jim do otevřených ran vkládala kusy zrezavělého železa nebo špinavého dřeva, aby vyvolala infekci. Řadu dětí pak zabíjela injekcemi s barbituráty či olejem.

Statečné Češce se podařilo přelstít Mengeleho a zachránit život sobě i dítěti
Magazín

Statečné Češce se podařilo přelstít Mengeleho a zachránit život sobě i dítěti

Herta Oberheuser byla mezi nacistickými lékaři jedinou ženou, kterou po válce soudil Norimberský tribunál. Ve vězení měla pobýt 20 let, nakonec však byla v tichosti propuštěna už po pěti letech pro dobré chování. V severním Německu si otevřela vlastní lékařskou praxi a nerušeně začala vydělávat slušné peníze.

V roce 1958 ji však poznala jedna z přeživších obětí Ravensbrücku a vzburcovala mezinárodní organizace, které se postaraly o to, aby byla Hertě odebrána lékařská licence. Herta se pokusila odvolat, ale neuspěla, a svou praxi musela jednou provždy uzavřít. Zemřela roku 1978 ve věku 66 let.