Hilde Lohbauer: Z vězeňkyně s černým trojúhelníkem nejhorším kápem Osvětimi

2. květen 2020 četba na 3 minuty
Hilde Lohbauer, kápo z koncentračních táborů Ravensbrück, Osvětim a Bergen-Belsen. Po válce byla odsouzena k desetiletému trestu odnětí svobody.

Hilde Lohbauer, kápo z koncentračních táborů Ravensbrück, Osvětim a Bergen-Belsen. Po válce byla odsouzena k desetiletému trestu odnětí svobody.

Foto: Gemeinfrei, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=7286315

Hilde Lohbauer byla známá jako „esesačka v civilu.“ V koncentračních táborech Ravensbrück, Osvětim a Bergen-Belsen zastávala funkci kápa. Brzy se stala pravou rukou nacistů. Za své činy byla po válce odsouzena k desetiletému vězení. Na svobodu se dostala už po pěti letech. Proč?

Z vězně kápem

Hilde (Hildegard) Lohbauer se narodila 8. listopadu 1918 v saském městě Plauen. Informace o jejím raném životě nejsou známy, ani kdo byl otcem jejího dítěte (některé zdroje uvádějí, že byla matkou dvou dětí). Jako svobodná matka pracovala v textilní továrně ve Württembersku jako dělnice. Později byla poslána do továrny na munici, práci odmítla, v důsledku čehož byla poslána do koncentračního tábora Ravensbrück. V březnu 1942 byla převezena do Osvětimi, kde byla čtyři týdny vězněna. Během tohoto období nosila na vězeňském mundúru černý trojúhelník.

Punc prostitutky

Černý trojúhelník měli ti, kteří se štítili práce (Arbeitsscheue). Z Němců to byli hazardní hráči z povolání, pasáci, gigolové, sňatkoví podvodníci, pytláci a podobná společnost. Cizinci nosili tento trojúhelník za útěk z práce, za sabotáž a podobně. V případě Lohbauer byla černým trojúhelníkem zařazena mezi prostitutky.

Esesačka bez uniformy

V dubnu 1942 byla z hlavního tábora v Osvětimi (Auschwitz I) přeložena do Osvětimi-Březinky (Auschwitz II). V prosinci 1942 začala vykonávat funkci kápa (dozorce v nacistickém koncentračním táboře určený z řad vězňů). S novou roli se brzy ztotožnila a stala se z ní obávaná „šéfka.“ V táboře byla známá jako „esesačka bez uniformy“ a kromě kontroly dodržování apelů a udržování pořádku a čistoty se s holí v ruce zhostila i bití vězňů.

Brzy se „vypracovala“ a v lednu 1944 se vrátila jako vedoucí pracovního komanda zpět do Ravensbrücku. I v Ravensbrücku měla v oblibě svou hůl, kterou vězně při první příležitosti surově bila. Z Ravensbrücku byla v únoru 1945 přeložena do koncentračního tábora Bergen-Belsen, kde opět dohlížela na plnění příkazů pracovního vězeňského komanda.

Zatčení a soud

Svou roli esesačky bez uniformy vykonávala do osvobození Bergen-Belsenu spojenci dne 15. dubna 1945. Byla zatčena a v prvním soudním procesu „Bergen-Belsen“ souzena. Belsenský proces inicioval britský vojenský tribunál a probíhal od 17. září do 17. listopadu 1945. V průběhu soudního řízení přiznala, že někdy s vězni špatně zacházela. Svou vinu na zločinech proti lidskosti odmítla uznat. Lohbauer byla 17. listopadu 1945 pravomocně odsouzena k deseti letům odnětí svobody. Z neznámých důvodů byla už 15. července 1950 propuštěna na svobodu. Po propuštění není nic o jejím dalším životě známo.

Zdroj: Bergenbelsen

 

Akční letáky