Vědci našli 240 000 let starou mumii záhadného hominida. Lebka se vejde do dlaně

Homo naledi žil ve stejné době jako raný Homo sapiens a patřil mezi chytřejší předky moderních lidí.

Homo naledi žil ve stejné době jako raný Homo sapiens a patřil mezi chytřejší předky moderních lidí.

Foto: Elenarts / Shutterstock.com

Překvapivý objev byl učiněn v úzké jeskynní chodbě, kde vědci nalezli 240 000 let starou fragmentovanou lebku dítěte. Pojmenovali jej „dítě temnoty“ a ukázalo se, že se jedná o druh Homo naledi, jenž vědci nazývají "Leti". Slovo „letimela“ totiž v jihoafrickém jazyce setswana znamená „ztracený“.

Od roku 2013 byly v jeskynním systému Rising Star, kde probíhají výzkumy, objeveny první zkameněliny tohoto lidského předka. Stalo se tak v takzvané Dinalediho komnatě, v temné chodbě široké sotva 15 centimetrů. Tam na vědce čekalo překvapení v podobě fragmentované lebky dítěte. Místo se nachází v "pavučině stísněných chodeb". 

Na video o nálezu Homo naledi se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Jak se dítě do tajemné komnaty dostalo?

Lebka je překvapivě malá, vejde se do dlaně, s čímž se objevuje mnoho otázek, jež zůstávají nezodpovězeny. Jak se tato malá lebka ocitla v odlehlé části jeskyně? Šlo o úmyslný pohřeb?

"Leti" žil pravděpodobně před 335 000 až 241 000 lety, což vyplývá ze stáří dalších ostatků nalezených v záhadné jeskyni, z níž archeologové prozkoumali asi 316 metrů chodeb.

Navíc nešlo o jediný objev. Kromě mnoha kosterních pozůstatků zde však překvapivě nebyly nalezeny žádné nástroje ani artefakty. Jedinou výjimkou jsou dva exempláře mladých paviánů, z nichž přinejmenším jeden může být ještě mnohem starší než pozůstatky Homo naledi. Jinak se zvířata do jeskynního systému obývaného lidmi nehrnula.

Vědci v podzemním bludišti našli více zkamenělin, jedinou kost ruky, která pravděpodobně patřila Homo naledi, 33 úlomků kostí, které rovněž pravděpodobně patřily jedinci nebo jedincům Homo naledi a lebku Leti.

Od roku 2013 byly v jeskynním systému Rising Star, kde probíhají výzkumy, objeveny první zkameněliny tohoto lidského předka.Od roku 2013 byly v jeskynním systému Rising Star, kde probíhají výzkumy, objeveny první zkameněliny tohoto lidského předka.Zdroj: Gorodenkoff / Shutterstock.com

Tajemný jeskynní systém

Jeskynní systém je v podstatě velmi nedostupný. Jedinou cestou dovnitř je 12 metrů dlouhý vertikální zlom známý jako "Žlab" a kromě něj nebyly dosud nelezeny řádné jiné přístupové cesty. To by mohlo znamenat, že před více než 240 000 lety předkové člověka s mozkem velikosti pomeranče úmyslně vstoupili do tmavé jeskyně připomínající bludiště, možná právě tímto vertikálním žlabem, který se místy zužuje na pouhých 18 cm, a uložili do něj své mrtvé.

Letiho malá lebka byla totiž nalezena roztroušená po částech na vápencové polici asi 80 cm nad dnem jeskyně. 

Vědci objevili v lidské DNA zvláštní gen.

Vědci objevili v lidské DNA zvláštní gen. Máme v sobě krev neznámého tvora

Velmi malý vzrůstem

Homo naledi žil ve stejné době jako raný Homo sapiens a patřil mezi chytřejší předky moderních lidí. Ukazuje se, že ovládal používání ohně k osvětlení svých prostor a výprav. Podle vědců chodil Homo naledi vzpřímeně, byl vysoký asi 1,44 m a vážil 40 až 56 kg. Je tedy možné, že malá lebka nebyla lebkou dítěte?

Zdroj: Youtube

Není. I když se malá lebka vejde do dlaně moderního člověka, může odhalit více o růstu a vývoji Homo naledi. Částečně zachovalá lebka byla rozdělena na 28 fragmentů, které po rekonstrukci odhalily velkou část čela dítěte a horní části hlavy. Zuby se skládaly ze čtyř neopotřebovaných stálých zubů a dvou opotřebovaných mléčných zubů. Jejich vývoj a opotřebení naznačují, že dítě bylo ve věku, kdy se první stálé stoličky prodíraly dásní, tedy 4 až 6 let. Není známo, zda se H. naledi vyvíjel rychleji; pokud ano, mohl být Leti v době smrti mladší než 4 roky.

Zatímco v jeskyni bylo nalezeno několik úlomků čelistí nedospělých jedinců, je to poprvé, co vědci objevili kosti z lebeční schránky. Objevili také šest zubů.

Odkud se ostatky vzaly?

Jeskynní tunel je sotva schůdný i pro zkušené hledače s moderním vybavením. Proto se vědci zprvu domnívali, že lidské ostatky sem mohly být přineseny zvířaty, ale dosud neexistují žádné důkazy o tom, že by sem jakékoli zvířata vstoupila. Navíc zde nejsou žádné stopy po ohlodání ani stopy po predátorech.

Zdá se také, že kosti byly do jeskyně umístěny vědomě, protože nebyly nalezeny smíšené se sedimentem nebo jinými úlomky, které by otvíraly možnost naplavení kostí do jeskyně. Kosti a zuby byly nalezeny při průzkumu úzkých, klikatých chodeb v okolí Dinaledské komory.

 

Zdroje:

www.wits.ac.zawww.livescience.comwww.livescience.com