V hrobce čínského císaře se nacházejí strašné pasti. Vědci se bojí o život

Elena Velímská | 10. 11. 2022

V provincii Šen-si v srdci Číny leží hluboko pod mohylou hrobka prvního čínského císaře Čchin Š'-chuanga-ti. Už přes dva tisíce let skrývá svá tajemství, ke kterým se archeologové jen tak nedostanou. Uchránit si vše ale nedokázala. To, co bylo „vyzrazeno“, je však naprosto fascinující.

Nález všech nálezů

Psal rok 1974 a parta zemědělců kopala nedaleko čínského města Si-an studnu. Narazila na zvláštní keramické střepy. Byl to bojovník z terakoty v životní velikosti. Již to byl hodnotný nález. Nebyl ale sám. Byl jedním z početné armády. Začala usilovná práce archeologů. Během více jak 40 let bylo odkryto na dva tisíce bojovníků a jak se předpokládá, je jich nejméně osm tisíc. Každý z nich je jiný, jedinečný. Mají neuvěřitelně propracované detaily – vlasy, rysy obličeje, oblečení a zbroj. Jsou mezi nimi pěšáci, jezdci, lučištníci. Byli nalezeni ve třech archeologických komorách – jámách. To ale není všechno, jak se později ukáže. Armáda stráží jedinečnou hrobku svého panovníka, prvního čínského císaře.

Vědci našli předmět podobný sklíčku brýlí. Když zjistili stáří, vyděsili se
Magazín

Vědci našli předmět podobný sklíčku brýlí. Když zjistili stáří, vyděsili se

První čínský císař

Stejně monumentální jako Velká čínská zeď je obrovská a zcela ojedinělá hrobka, vlastně celé podzemní město, kde skryté někde v jeho labyrintu spočívají ostatky prvního císaře, který obě stavby nechal postavit. Narodil se v roce 260 př. n. l. a jako král Čeng začal vládnout království Čchin v roce 247 př. n. l. Dokázal si vojenskými taženími podrobit šest velkých království na území dnešní Číny, která spolu válčila přes dvě stě let. Kulturně a politicky je sjednotil. V roce 221 př. n. l. se prohlásil prvním císařem a udělil si titul Čchin Š'-chuang-ti, v překladu první srpnový císař Čchin.

Svou hrobku si Čchin Š'-chuang-ti nechal stavět už na počátku své vlády, přestože toužil a věřil, že bude nesmrtelný. A to se mu stalo osudným. Staří Číňané věřili, že je rtuť cestou k věčnému životu. Jak pro Live Science uvedla archeoložka K. Romeyová, kurátorka výstavy Terakotový bojovník (galerie Discovery Times Square, NY, 2012), „…pravděpodobně takhle zemřel, požitím rtuti. Bral rtuťové pilulky, protože chtěl žít věčně.“ Zemřel 10. září 210 př. n. l. Pohřben byl v nejbohatším a největším čínském pohřebišti, kde měl vše, co potřeboval pro posmrtný život. Stejně jako jiné starověké kultury i ta čínská věřila, že si předměty, zvířata i lidi zesnulý bere s sebou.

Zdroj: Youtube

Čchin Š'-chuangovo-ti místo odpočinku

Místo, kde Čchin Š'-chuang-ti odpočívá je jeden obrovský celek hrobek a hrobů. Nad zemí je mohyla, pod ní se zhruba v hloubce 35 metrů na 98 km² skrývá palác a dle dobových záznamů replika celého království, včetně čínských řek a moře. V srdci leží hrobka císaře. Stavba trvala přes třicet let. Kromě terakotové armády archeologové z hloubky 3-5 metrů odkopali stovky vedlejších menších hrobek i masových hrobů a v nich mnoho předmětů. Repliky vozů, bronzové odlitky ptáků, šperky, zlato. Císař nežádal lidské oběti. Do posmrtného života ho provázejí terakotové figury, např. úředníků, služebnictva a dalších. Konkubíny zatím nalezeny nebyly, ale badatelé věří, že někde určitě jsou. V jedné jámě byly nalezeny stovky pozůstatků koní a jiných zvířat. Předpokládá se, že koně pocházeli z císařských stájí a zvířata ze zoo a byli obětováni. Po smrti o ně pečují keramičtí ošetřovatelé a podkoní.

V masových hrobech leží nástroje na opracování kamenů. Předpokládá se, že nalezená těla patří dělníkům a řemeslníků, kteří během stavby zemřeli. U mnoha těl byly nalezeny řetězy, okovy a obojky. Archeologové usuzují, že těžké práce vykonávali trestanci. Jiné hroby naznačují krvavou kapitolu čínských dějin po císařově smrti, ale to je jiný příběh. Teď do paláce pod zem.

Zdroj: Youtube

Království pod zemí

O podzemním Čchin se píše v knize Historické záznamy, které sepsal Sima Qian: „Pohřební komora byla plná vzácných pokladů shromážděných z celé země a států, které dobyl. Vnitřní jezera, řeky a moře byly z tekoucí rtuti. Legendární světélkující perly zdobící kopuli hrobky symbolizovaly Slunce, Měsíc a hvězdy. Aby byla hrobka chráněna před narušením, byly v ní umístěny nástražné šípy, které měly zabít každého odvážného vetřelce.“

Šípy ale nepředstavují pro archeology jediné nebezpečí. Tím je hlavně jedovatý rtuťový příkop, který obklopuje císařovu hrobku. Odebrané vzorky půdy ukazují vysokou kontaminaci, která může být smrtelně nebezpečná. I to je jeden z podstatných důvodů, proč se archeologové zdráhají do podzemí vstoupit. Navíc při výkopech by se rtuť dostala ven a znečistila životní prostředí. Podzemní jeskyně a tunely, jak se předpokládá, jsou vybudovány stejně jako objevené hrobky. Při výkopech může snadno dojít k sesuvům půdy a závalům. Císařova hrobka pod mohylou leží příliš hluboko, aby se současnými technologiemi dala prozkoumat. Pod zem se tak badatelé podívali zatím jen prostřednictvím pozemních georadarů a dálkových průzkumů Země. Čchin Š'-chuang-ti a jeho poklady dál nerušeně spočívají v podzemím království, navzdory tomu, že jeho armáda byla odhalena.

Vědci jsou nadšeni. Objevili  zachovalé domy z mamutích kostí staré 25 000 let
Cestování

Vědci jsou nadšeni. Objevili zachovalé domy z mamutích kostí staré 25 000 let

Zdroje: www.livescience.com, www.travelchinaguide.com

Tagy Čchin Š'-chuang-ti Čína hrobka Měsíc Slunce Šen-si vojsko