Zdroj: mwreck / Shutterstock.com
Jak by vypadala planeta po jaderné válce?
Jaderné zbraně znamenají pro celé lidstvo jistou zkázu. Po skončení studené války byla úroveň jaderných zbraní na velmi nízké úrovni. To se však změnilo po nedávných testech Severní Korey. Hrozba jaderných zbraní tak nadále zůstává velkým otazníkem.
V současné době existuje přibližně 14 900 jaderných zbraní připravených k odpálení nebo uložených ve skladech. 13 800 jich mají k dispozici USA a Rusko, zbývajících 1 100 Čína, Spojené království, Francie, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea.
Na aktuální hrozbu se podívejte zde:
Globální nebo regionální konflikt?
V případě použití by lidstvu hrozily dva typy jaderné války. Prvním by jistě byla globální jaderná válka, do níž by byly zapojeny USA a Rusko. Odpalovací stanoviště jaderných zbraní by byla všechna místa s velkou koncentrací lidí. Navíc by byla zasažená největší města světa, a to hned několika jadernými zbraněmi.
Druhým typem jaderné války by byl "regionální konflikt", například mezi Indií a Pákistánem. V tomto případě by bylo použito nejméně 100 menších jaderných zbraní ze zásob přibližně 200 zbraní, které by zasáhly především velká hustě obydlená velkoměsta, jako je Dillí a Karáčí. Scénář Severní Korea - USA by mohl být podobný, ale s menším počtem, ale větším počtem použitých hlavic.
Zdroj: solarseven / Shutterstock.com
Obrovské ztráty na životech jako jasný výsledek
Bezprecedentní počet obětí, dlouhodobé globální klimatické dopady, neúroda či hladomor.
To vše způsobeno intenzitou jaderného záření a tlakovou vlnou, která by během několika málo sekund doslova srovnala vše, co by jí stálo v cestě.
Lidé, kteří přežili svržení bomb nad Japonskem na konci 2. světové války, hovoří o jasném slunečném dni, který se ponořil do tmy, když padal černý olejnatý déšť. Mrtvé postavy, černě ohořelá těla, stojící jako sochy v ustálené pozici. Popálení a smrtelně zranění přeživší, z nichž visí kůže; oči a další vnitřní orgány visí z jejich těl. Auta a vozidla poházená jako hračky, silné stavby proměněné v hromady trosek. Obrovské požáry.
Jak by to vypadalo dnes?
S jistotou lze říci, že o dost hůře. Typická moderní jaderná zbraň je dnes osmkrát až osmdesátkrát větší; moderní společnost je mnohem závislejší na zranitelných informačních technologiích a dálkových zásobovacích trasách pro potraviny a palivo. Lidé by zůstali bez elektřiny, informací, ale i bez pomoci, za to obklopeni sílou radioaktivního spadu. Nemoc z ozáření způsobuje zvracení, průjem a vnitřní krvácení. Děti a starší lidé jsou zranitelnější a je u nich větší pravděpodobnost, že zemřou.
Situaci v Japonsku mapuje toto video:
Nastalo by chladné období, v průměru by teplota klesla až o osm 8 °C. Tato krutá jaderná zima by trvala celou dekádu, než by se dalo očekávat jakékoliv zlepšení.
Moderní civilizace mají dnes takovou zásobu jaderné munice, která by hravě zvládla katastrofu globálních rozměrů a jedno velké vleklé utrpení.
Jaderné zbraně neznamenají pomyslné bezpečí, ale zkázu nevídaných rozměrů. Proto musíme jedno: Zbavit se jaderných zbraní dříve, než se ony zbaví nás.
Zdroje:
