V současné době existuje přibližně 14 900 jaderných zbraní připravených k odpálení nebo uložených ve skladech. 13 800 jich mají k dispozici USA a Rusko, zbývajících 1 100 Čína, Spojené království, Francie, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea.
Na aktuální hrozbu se podívejte zde:
Globální nebo regionální konflikt?
V případě použití by lidstvu hrozily dva typy jaderné války. Prvním by jistě byla globální jaderná válka, do níž by byly zapojeny USA a Rusko. Odpalovací stanoviště jaderných zbraní by byla všechna místa s velkou koncentrací lidí. Navíc by byla zasažená největší města světa, a to hned několika jadernými zbraněmi.
Druhým typem jaderné války by byl "regionální konflikt", například mezi Indií a Pákistánem. V tomto případě by bylo použito nejméně 100 menších jaderných zbraní ze zásob přibližně 200 zbraní, které by zasáhly především velká hustě obydlená velkoměsta, jako je Dillí a Karáčí. Scénář Severní Korea - USA by mohl být podobný, ale s menším počtem, ale větším počtem použitých hlavic.
Obrovské ztráty na životech jako jasný výsledek
Bezprecedentní počet obětí, dlouhodobé globální klimatické dopady, neúroda či hladomor.
To vše způsobeno intenzitou jaderného záření a tlakovou vlnou, která by během několika málo sekund doslova srovnala vše, co by jí stálo v cestě.
Lidé, kteří přežili svržení bomb nad Japonskem na konci 2. světové války, hovoří o jasném slunečném dni, který se ponořil do tmy, když padal černý olejnatý déšť. Mrtvé postavy, černě ohořelá těla, stojící jako sochy v ustálené pozici. Popálení a smrtelně zranění přeživší, z nichž visí kůže; oči a další vnitřní orgány visí z jejich těl. Auta a vozidla poházená jako hračky, silné stavby proměněné v hromady trosek. Obrovské požáry.
Jak by to vypadalo dnes?
S jistotou lze říci, že o dost hůře. Typická moderní jaderná zbraň je dnes osmkrát až osmdesátkrát větší; moderní společnost je mnohem závislejší na zranitelných informačních technologiích a dálkových zásobovacích trasách pro potraviny a palivo. Lidé by zůstali bez elektřiny, informací, ale i bez pomoci, za to obklopeni sílou radioaktivního spadu. Nemoc z ozáření způsobuje zvracení, průjem a vnitřní krvácení. Děti a starší lidé jsou zranitelnější a je u nich větší pravděpodobnost, že zemřou.
Situaci v Japonsku mapuje toto video:
Nastalo by chladné období, v průměru by teplota klesla až o osm 8 °C. Tato krutá jaderná zima by trvala celou dekádu, než by se dalo očekávat jakékoliv zlepšení.
Moderní civilizace mají dnes takovou zásobu jaderné munice, která by hravě zvládla katastrofu globálních rozměrů a jedno velké vleklé utrpení.
Jaderné zbraně neznamenají pomyslné bezpečí, ale zkázu nevídaných rozměrů. Proto musíme jedno: Zbavit se jaderných zbraní dříve, než se ony zbaví nás.
Zdroje: