Jak by vypadal výbuch Temelína? Jaká je pravděpodobnost, že by došlo k havárii?

Jaderná elektrárna Temelín

Jaderná elektrárna Temelín

Foto: Shutterstock.com

Při pohledu na reaktory jaderné elektrárny se laika zmocní svíravý pocit. Co když to bouchne? V Černobylu se to stalo. A v nádrži u zařízení, kde pracuje Homer Simpson, plavou ryby se třema očima. Odborníci ujišťují, že je Temelín bezpečný. Ale jak tomu může obyčejný člověk věřit?

Se selháním lidského faktoru se musí počítat v každém odvětví, nicméně zrovna v Černobylu se jednalo o skutečně extrémní případ. Obsluha reaktoru neměla potřebné informace o chodu elektrárny jako celku, protože se sovětské vedení obávalo, že by své vědomosti mohla prodat do zahraničí. Každý zaměstnanec plnil určité zadání, aniž by rozuměl tomu, co dělá jeho kolega.

Zpackaný test a nedokonalý reaktor

Osudové havárii předcházel test nouzového fungování parní turbíny. Zaměstnanci v jeho rámci vypnuli havarijní systémy a bohužel přitom zablokovali i signál, kterým se při uzavření přívodu páry na turbínu automaticky odstavil reaktor. Ten potom stále běžel, i když k němu neproudila chladící voda. "V Černobylu byl také specifický typ reaktoru. Byl to jednovarný reaktor, kde se voda vaří přímo v tlakových trubkách v reaktoru," vysvětlil jaderný fyzik Petr Spilka, který 30 let působil v Dukovanech. (Zdroj: www.lidovky.cz)

Černobylský reaktor měl navíc tendenci samovolně zvyšovat výkon. Reaktor temelínský se naopak sám reguluje a sám se i odstaví, pokud výkon překročí určitý limit.

Černobylská elektrárnaČernobylská elektrárnaZdroj: Shutterstock.com

Reaktor sám od sebe nevybuchne

Současné zabezpečení elektráren typu Temelín je na takové úrovni, že pravděpodobnost havárie s větším únikem radioaktivity je řádově jedna k desítkám milionů. A pokud by k ní přecijen došlo, následky by nebyly tak děsivé jako na Ukrajině. Můžeme předpokládat, že by krizový štáb k elektrárně nevyslal své lidi bez ochranných obleků a nenechal je odklízet radioaktivní trosky holýma rukama. Rovněž veřejnost by byla informována o poznání dříve.

"Pokud by došlo k úniku radioaktivních látek, preventivně by se evakuovaly obce do pěti kilometrů. Další obce ve vzdálenosti do 13 kilometrů pak na základě aktuální situace a směru větru," přiblížil scénář případné akce bývalý ředitel Temelína Bohdan Zronek, přičemž vyloučil, že by temelínský reaktor mohl přímo "vybuchnout". "Výbuch v Černobylu nebo ve Fukušimě způsobil vodík, který se jim během havárie nahromadil. Vodík je v určité koncentraci se vzduchem třaskavý. Proto máme uvnitř ochranné obálky kolem reaktoru hned stovku takzvaných rekombinátorů, tedy spalovačů vodíku. Ty by vznikající vodík okamžitě likvidovaly," vysvětlil Zronek. (Zdroj: budejcka.drbna.cz)

Nejhorší jaderná katastrofa měla zničující dopad na okolní oblast dnešní Ukrajiny a Běloruska.

Jak vypadá dnes život v Černobylu a přilehlých zamořených oblastech?

Temelínu nehrozí ani obrovský požár, který v Černobylu vynesl radioaktivní materiál až do výšky 1500 metrů. Tím vznikl radioaktivní mrak, jenž pak putoval nad Evropou, kam ho vítr zrovna zavál. Nebetyčné plameny způsobil hořící grafit, který byl paradoxně součástí žáruvzdorné ochrany reaktoru. Jakmile se ale jednou vlivem extrémní teploty vzňal, nešlo ho uhasit. V temelínském reaktoru samozřejmě žádný grafit nenajdete. (Zdroj: www.jihocesti-tatkove.cz)

Temelín tedy sám od sebe nevybuchne, ledaže by ho někdo podminoval. Jak by to asi vypadalo, vám naznačí následující video, které zachytilo kontrolovanou likvidaci jaderné elektrárny v britském hrabství Yorkshire:

Zdroj: Youtube

Akční letáky