Jak zemřela Johanka z Arku: Její upálení bylo chlípné a ponižující představení

Upálení Jany z Arku

Upálení Jany z Arku

Foto: Hermann Stilke / Creative Commons, volné dílo

Negramotná dívka se narodila jako rolnice v malé francouzské vesnici a už ve svých 13 letech se snažila přesvědčit své okolí, že slyší božské hlasy a vidí vize svatých. Po mnoha útrapách ji pouhých šest let poté, v jejích 19 letech, upálili na hranici, coby kacířku a ženu, která neví, jak se chovat. Johanka z Arku se stala národním symbolem Francouzů během stoleté války.

Angličané se proti Johance z Arku provinili mnoha přestupky, které nakonec ukončila její ponižující poprava na hranici. „Ukažte ji nahou, ať je vidět hořící klín,“ skandoval dav.

Psal se 30. květen 1431, když mladou dívku upálili ve francouzském Rouenu. Tím z ní učinili fenomén, na který je vzpomínáno dodnes.

Zdroj: Youtube

O tom, kdo opravdu byla tato mladá žena a z čeho pramenila její silná víra, se dodnes neví mnoho, a neznáme ani její skutečnou podobu. Všechny obrazy zachycující její tvář vznikly až po její smrti a byly vytvořeny na základě fantazie jejich autorů. Existuje jen jediná malůvka dívky v sukni, která byla pořízena při soudním procesu. Podle dobových záznamů měla dlouhé vlasy, ale v čele vojska byla ostříhána na krátko, a vynikala i smyslem pro humor.

 Jana z Arku na koni.Jana z Arku na koni.Zdroj: Jean Pichore / Creative Commons, volné dílo

Největší prohřešek – neoblékala se jako žena

O životě Jany z Arku se traduje mnohé. Smyslem jejích poselství, která viděla, bylo například pomoci Karlu VII., dědici Karla VI., aby byl jmenován právoplatným francouzským králem. Sama Johanka se v mužských šatech a s krátkými vlasy postavila do čela osvobození Orleánsu, který měl klíčovou polohu, a triumfovala i v dalších bitvách proti Angličanům. Hnala ji její víra. A Karel VII. byl skutečně korunován.

Korunovací však Janiny úspěchy skončily. Přestože dosadila krále na trůn, její obrovská popularita mu začala vadit a obával se, že může ohrozit jeho pozici. Rozhodl se jí tedy svěřovat stále méně důležité úkoly, a postupně ji tak zbavoval vlivu. I Jana řečená Johanka udělala několik chyb, včetně neúspěchu při osvobozování Paříže, kam ji Karel již ani neposlal posily. 23. května 1430 byla zajata.

 Vyobrazení obléhání Orléansu z konce 15. století z knihy Les Vigiles de Charles VII od Martiala d'Auvergne.Vyobrazení obléhání Orléansu z konce 15. století z knihy Les Vigiles de Charles VII od Martiala d'Auvergne.Zdroj: Anonym / Creative Commons, volné dílo

Proces století

Muži burgundského vévody ji více než rok věznili, než ji konečně postavili před soud. Byla obviněna z kacířství, čarodějnictví a porušení božího zákona. Důvod? Oblékala se jako muž.

Její proces vzbudil naprostou mezinárodní senzaci. Nejen proto, že „nedbajíc toho, co je u ženského pohlaví ctihodné, porušujíc hranice skromnosti a zapomínajíc na veškerou ženskou slušnost, si hanebně oblékla oděv mužského pohlaví, nápadnou a odpornou obludnost…“, říkají dobové prameny.

Upalování ve středověku

Trest smrti upálením měl mnoho podob. U nás se používal nejméně hrozný

Výslechy

Hlavním důvodem Johančina obvinění byly nejen její nepřijatelné šaty, ale i činy a mluva, to, že se odmítala kát, a její vidění. "Když jsem byla ve vězení, Angličané mě obtěžovali, když jsem byla oblečená jako žena. (Pláče.) Udělala jsem to, abych bránila svou skromnost," hájila se při procesech Jana z Arku. Nakonec ji však církevní představitelé shledali vinnou a vyzvali ji k pokání, aby si zachránila život. Motivace jejího procesu byla očividně politická, protože i její tvrzení byla politická a významně ovlivňovala francouzsko-anglické vztahy.

Přestože 24. května Jana podepsala odvolání a přijala podmínku, že se bude oblékat jako žena, unikla trestu smrti a byla odsouzena do doživotního žaláře. Pouhé čtyři dny na to ale prohlásila, že se jí hlasy vrátily a byla označena jednoznačně všemi soudci za recidivující kacířku.

Johanka z Arku vyslýchaná ve své vězeňské cele kardinálem z Winchesteru, autor Hippolyte Delaroche, 1824, Musée des Beaux-Arts, Rouen, Francie.Johanka z Arku vyslýchaná ve své vězeňské cele kardinálem z Winchesteru, autor Hippolyte Delaroche, 1824, Musée des Beaux-Arts, Rouen, Francie.Zdroj: Paul Delaroche / Creative Commons, volné dílo 

Potupná poprava kacířky ji vynesla „do nebes“

Dne 30. května 1431 byla v pouhých 19 letech Johanka z Arku upálena na hranici před zraky davů. Hranice postavená na Starém trhu pro Janu z Arku se v mnohém lišila od těch, jež byly ve Francii obvyklé. Běžným zvykem v té době totiž bylo odsouzence přivázaného ke kůlu obestavět dřívím a otepmi tak, že se za nimi téměř ztrácel. Avšak pro Johanku z Arku bylo připraveno vysoké lešení z kamenných desek, aby ji bylo na hranici dobře vidět už zdálky a aby se na ni lidé dívali zdola.

Hranici nakonec zapálil kat Geoffroy Thérage. Umírající dívka se obracela ke všem svatým, než utichla navždy.

Už v tak mladém věku dokázala navždy změnit dějiny Francie. I když se jí francouzští šlechtici snažili zachránit, Jana za svou víru zemřela. Měla celou řadu nepřátel, kteří chtěli, aby si lid její popravu skutečně užil, takže hranice byla několikrát prohrábnuta, aby se všichni mohli podívat, že je dílo dokonáno.

Na film o Janě z Arku se podívejte zde:

Zdroj: Youtube
 

Hořící pohlaví – znak obcování s ďáblem

Odsouzená Jana byla považována za čistou pannu, což bylo potvrzeno i lékaři, kteří ji prohlédli. Soud ji však odsoudil za obcování s ďáblem a cílem jejích nepřítel bylo, aby všechen lid viděl její hořící pohlaví. I proto bylo lešení tak vysoké.

Po skončení stoleté války však byla v roce 1450 její vina zrušena, respektive rozsudek byl zrušen procesem Karla VII.

Nakonec byla o 450 let později, v roce 1909 v Notre Dame blahořečena papežem Piem X. a v roce 1920 ji papež Benedikt XV. kanonizoval.

 

Zdroje: 

www.history.comwww.denik.czhttps://en.wikipedia.org/wiki/Joan_of_Arc