Pokud se sperma nevylučovalo pravidelně, hromadilo se v těle. Toto hromadění mělo vliv na srdce a mozek a způsobovalo řadu příznaků včetně úzkosti a deprese, bolestí hlavy a úbytku hmotnosti, a nakonec v nejzávažnějších případech i smrt.
Povinný celibát u kněží byl tedy značně dvojsečný. Na konci 12. století napsal Gerald z Walesu, arciděkan z Breconu, traktát o správném chování duchovních. Dílo bylo sepsáno jen několik desetiletí po zavedení povinného celibátu pro všechny kněze. I díky němu bylo sexuální chování duchovních předmětem značného zkoumání.
Důsledky celibátu podle Geralda
Ve svém díle se Gerald zaměřil také na konkrétní příběhy, které dokazovaly, jak moc je důležité vše nepotřebné z těla vylučovat. Hlavní příběh pak vypráví o lovaňském arciděkanovi, který kvůli celibátu vážně onemocněl; protože mu "pohlavní orgány otekly nezměrnou plynatostí". Údajně potřeboval mít sex kvůli svému zdraví. Strach z věčného zatracení, kdyby si vzal ženu, však byl pro něj tak hrozný, že odmítl. A po pár dnech zemřel. Podobných případů se ukázalo být více, jakkoli nevěrohodné je, že po pár týdnech bez „uvolnění se“ by mohla situace skončit smrtí.
Dokonce i francouzský král Ludvík VII. onemocněl poté, co strávil dva měsíce obléháním burgundského města, a jeho lékaři se shodli na tom, že "příčinou jeho indispozice byla dlouhodobá abstinence od pohlavního styku".
Nedobrovolné noční poluce
Muži se proto začali obávat smrti, pokud nebudou jinak aktivní. Jako řešení se nabízela nedobrovolná noční poluce, s níž ale církev nesouhlasila. Podle církevních hodnostářů se jednalo o znečištění těla, proto nabádala kněze, aby před sloužením mše žádali o rozhřešení. Nakonec i církev připustila, že příležitostné vyměšování nemůže být ničím jiným než nezbytným vyrovnáním rovnováhy, a proto by mělo být odpuštěno.
Lékařské stanovisko bylo ještě přísnější – podle lékařů byl pravidelný pohlavní styk nezbytnou součástí zdravého životního stylu. Pokud nebyl zajištěn, bylo potřeba se jinak vypořádat s nevyhnutelnou "nadbytečností", jinak řečeno doporučovali masturbaci.
A tím jsem se dostali do koloběhu, protože tu zase zpátky neschvalovala církev.
Na netradiční slovenský dokument o celibátu se podívejte zde:
Jaké bylo řešení? Po většinu středověku byly statisíce mužů nuceny přijmout životní styl, o němž se věřilo, že je zcela neslučitelný s jejich fyziologií.
Zdroje: