Jakými prostředky ve středověku udržovali celibát v mužských klášterech?

Satira na celibát. Mnich a jeptiška se milují na slaměném koši ve stanu při světle svíčky. Papež špehuje pár s lucernou. Manželé si hoví na hnízdě s vejci, z něhož vylézají mniši; pod židlí sedí kočka s mitrou na hlavě.

Satira na celibát. Mnich a jeptiška se milují na slaměném koši ve stanu při světle svíčky. Papež špehuje pár s lucernou. Manželé si hoví na hnízdě s vejci, z něhož vylézají mniši; pod židlí sedí kočka s mitrou na hlavě.

Foto: Anonym / Creative Commons, volné dílo

Středověké chápání těla vycházelo ze systému čtyř humorů. Byli jimi krev, hlen, černá žluč a žlutá žluč. Ty ve starověkém Řecku vytvořila Hippokratova škola a dále rozvinul římský lékař Galén. Pro udržení dobrého zdraví bylo třeba udržovat také dokonalou rovnováhu mezi těmito složkami, čehož se dosahovalo vylučováním různých tělesných tekutin včetně spermatu. To však mělo velký vliv na celibát, kteří museli například mniši striktně dodržovat. Jak to řešili?

Pokud se sperma nevylučovalo pravidelně, hromadilo se v těle. Toto hromadění mělo vliv na srdce a mozek a způsobovalo řadu příznaků včetně úzkosti a deprese, bolestí hlavy a úbytku hmotnosti, a nakonec v nejzávažnějších případech i smrt.

Povinný celibát u kněží byl tedy značně dvojsečný. Na konci 12. století napsal Gerald z Walesu, arciděkan z Breconu, traktát o správném chování duchovních. Dílo bylo sepsáno jen několik desetiletí po zavedení povinného celibátu pro všechny kněze. I díky němu bylo sexuální chování duchovních předmětem značného zkoumání.

Léonard Defrance (1735-1805): Rybí trh, detail (karikatury mnichů a jeptišek). Olej na dřevě, celková velikost 50 x 68 cm. Soukromá sbírka.Léonard Defrance (1735-1805): Rybí trh, detail (karikatury mnichů a jeptišek). Olej na dřevě, celková velikost 50 x 68 cm. Soukromá sbírka.Zdroj: Léonard Defrance / Creative Commons, volné dílo

Důsledky celibátu podle Geralda

Ve svém díle se Gerald zaměřil také na konkrétní příběhy, které dokazovaly, jak moc je důležité vše nepotřebné z těla vylučovat. Hlavní příběh pak vypráví o lovaňském arciděkanovi, který kvůli celibátu vážně onemocněl; protože mu "pohlavní orgány otekly nezměrnou plynatostí". Údajně potřeboval mít sex kvůli svému zdraví. Strach z věčného zatracení, kdyby si vzal ženu, však byl pro něj tak hrozný, že odmítl. A po pár dnech zemřel. Podobných případů se ukázalo být více, jakkoli nevěrohodné je, že po pár týdnech bez „uvolnění se“ by mohla situace skončit smrtí.

Dokonce i francouzský král Ludvík VII. onemocněl poté, co strávil dva měsíce obléháním burgundského města, a jeho lékaři se shodli na tom, že "příčinou jeho indispozice byla dlouhodobá abstinence od pohlavního styku".

Pro některé jeptišky a kněze celibát nic neznamenal.Pro některé jeptišky a kněze celibát nic neznamenal.Zdroj: Profimedia

Nedobrovolné noční poluce

Muži se proto začali obávat smrti, pokud nebudou jinak aktivní. Jako řešení se nabízela nedobrovolná noční poluce, s níž ale církev nesouhlasila. Podle církevních hodnostářů se jednalo o znečištění těla, proto nabádala kněze, aby před sloužením mše žádali o rozhřešení. Nakonec i církev připustila, že příležitostné vyměšování nemůže být ničím jiným než nezbytným vyrovnáním rovnováhy, a proto by mělo být odpuštěno.

Na intimní život manželů ve středověku dohlížel rychtář.

Na intimní život manželů ve středověku dohlížel rychtář: Jak probíhaly kontroly?

Lékařské stanovisko bylo ještě přísnější – podle lékařů byl pravidelný pohlavní styk nezbytnou součástí zdravého životního stylu. Pokud nebyl zajištěn, bylo potřeba se jinak vypořádat s nevyhnutelnou "nadbytečností", jinak řečeno doporučovali masturbaci.

A tím jsem se dostali do koloběhu, protože tu zase zpátky neschvalovala církev.

Na netradiční slovenský dokument o celibátu se podívejte zde:

Zdroj: Youtube
 

Jaké bylo řešení? Po většinu středověku byly statisíce mužů nuceny přijmout životní styl, o němž se věřilo, že je zcela neslučitelný s jejich fyziologií.

 

Zdroje:

notchesblog.comcs.wikipedia.org/wiki/Celibat