Je to právě věk koulí, co je činí velmi záhadnými. O jejich původu, sběru a studiích, které byly provedeny, je k dispozici velmi málo informací. Klerksdorpské koule jsou malé předměty kulovitého až diskovitého tvaru, které shromáždili horníci ve starých ložiscích pyrofylitu těžených společností Wonderstone Ltd. poblíž Ottosdalu v Jižní Africe. Koule pocházejí z více dolů Jižní Afriky, a místní úřady jejich analýzu nebraly moc vážně. Přitom bylo dokázáno, že koule pocházejí z usazenin starých přes 2,8 miliardy let. Ač bylo dříve pokazováno na jejich dokonalý tvar, tento byl později vyvrácen, protože kulovitých i diskovitých, více či méně zploštělých objektů bylo nalezeno mnoho. Pozorování vyvracejí tvrzení, že tyto objekty jsou buď vždy kulovité nebo izolované ve svém výskytu a někteří vědci tvrdí, že ani drážkované koule nejsou „dokonalé koule“ a některé se skládají dokonce ze samostatných propojených koulí. Na podrobnější podobu koule se podívejte na videu.
Jak vypadala "Země"?
Před 2,8 miliardami let bylo samozřejmě vše jiné a jen těžko bychom hledali spojitost s dnešní Zemí v pravém smyslu slova. Oceány byly bez kyslíku, možná i soli, a byly mnohem teplejší než dnes, takže je jasné, že podle vědců zřejmě neexistoval ani žádný mnohobuněčný nebo dokonce pozemský život. Svět byl jen suchým místem bez rostlin a zvířat.
Klerksdorpská koule o průměru 3 až 4 centimetry a tloušťce 2,5 centimetru.
Jak fascinující je přitom myslet na civilizaci, která existovala před 2,8 miliardami let? Přitom je ale nemožné, aby – dle poznatků, které máme dnes – se jakákoli civilizace v těchto drsných podmínkách vyvíjela. A pokud již přece jen nějaká existovala, pak stopy po ní byly dokonale zahlazeny. Přestože nemůžeme hovořit o civilizaci, můžeme uvažovat o pozůstatcích dávné mimozemské kolonie nebo dokonce o předmětech používaných ke komunikaci na velké vzdálenosti. Mohly jimi být právě tajemné koule.
Analýza klerksdorpských koulí.
Různá velikost i odstín červené
Klerksdorpské koule se typicky pohybují v průměru od 0,5 do 10 cm a mají tmavě červenohnědou, červenou až tmavě červenou barvu. Jak ilustroval geolog Paul Heinrich, jejich tvar se značně liší od přibližných nebo zploštělých koulí až po dobře definované disky a často jsou srostlé. Petrografická a rentgenová difrakční analýza vzorků těchto objektů zjistila jejich složení a pozorování Cairncrosse a Nela a dalších ukázala, že mnohé z klerksdorpských koulí nalezených v nezměněném pyrofylitu sestávají z pyritu.
Boční pohled na typické vápenaté konkrece, které vykazují rovníkové rýhy, nalezené v Schoharie County, New York. Kostka, pro měřítko, je jeden centimetr krychlový.
Odkud se vzaly?
Koule samy o sobě žádné svědectví nevydají a nelze na nich stavět domněnky o nějakém, jakémkoli, „životě“. Vědecké analýzy odhalily, že se jedná o předměty složené z hematitu, wollastonitu nebo pyritu, tedy materiálů, které nejsou nijak zvlášť tvrdé nebo vzácné.
Existují vědci, kteří tvrdí, že koule byly vytvořeny přirozenými procesy a geologickými jevy, jiní naopak považují takové hypotézy za nemožné nebo málo pravděpodobné. Objevovaly se dokonce i teorie, že koule jsou jakási prastará „semena“ života, nabitá mikroorganismy a vyslaná z nějaké vzdálené sluneční soustavy ve vesmíru. Koule však dnes žádné stopy života nenesou, což je, vzhledem k tomu, že jsou také staré, velmi přirozené. Stále však neexistuje žádný důkaz, že by v tom konkrétním období došlo k nějaké změně ve vývoji života, takže hypotéza je velmi riskantní. Stejně tak není možné přijmout domněnku, že koule pocházejí z nějakých zařízení, jako jsou radary nebo sondy.
Nejpravděpodobnější teorie
Jeden z nejzajímavějších údajů o koulích pochází z několika zdrojů a uvádí, že klerksdorpské koule jsou tak tvrdé a tuhé, že se nedají poškrábat ani ocelí. To by pak odporovalo jejich předpokládanému složení na bázi pyritu, a navíc i toto tvrzení bylo vyvráceno - žádná z koulí nemá vyšší tvrdost než 5 na stupnici tvrdosti. Přesto jsou však dosud tyto objekty záhadou a jejich tajemství na objasnění teprve čeká. Geologové, kteří tyto objekty studovali, přitom dospěli k závěru, že předměty nebyly vyrobeny, ale jsou spíše výsledkem přírodních procesů. Podle radiální struktury rozříznutých koulí se různí geologové shodují, že koule vznikly jako konkrece, které se vytvořily ve vulkanických sedimentech nebo v popelu nebo obojím jejich nahromaděním.
Zdroje: en.wikipedia.org/Klerksdorp_sphere, www.infinityexplorers.com, www.muzivcesku.cz
