Vědci zrekonstruovali tvář středověké ženy trpící leprou. Nemoc byla strašná

Tereza Malá | 18. 10. 2022

Lepra neboli malomocenství. Strašlivá nemoc sužovala Evropu zejména do 16. století, kdy konečně začala ustupovat. Právě ze 16. století pak pochází rekonstrukce obličeje ženy, která pravděpodobně leprou trpěla. Je to podívaná skutečně pro otrlé.

Lepru způsobují bakterie Mycobacterium leprae, které vedou k chronickým příznakům. Jedná se o velmi nakažlivé onemocnění, které se projevuje kožními lézemi, poškozením nervů, problémy se zrakem, a dokonce i tělesnými deformacemi. Malomocní byli dlouho stigmatizováni jako "biblická" nemoc, museli žít v koloniích a nosit na krku zvonky. Mezi příznaky patří silné puchýře, které způsobují, že tělo vypadá, jako by hnilo.

Nejvýrazněji se lepra projevila v Evropě do 16. století, pak však začala ustupovat, pravděpodobně díky kombinaci společenských změn a imunitně vůči tomuto onemocnění. Lidé se stali vůči mikrobu odolnými. Nemoc ale zcela nevymizela ani dnes, kdy stále postihuje řadu národů na celém světě, včetně Indie, Brazílie a Indonésie.

Informace o této hrozné nemoci shrnuje toto video:

Zdroj: Youtube

Katedrála svatého Jiljí – důležitý svědek

Ostatky dvou lidí byly objeveny při sérii vykopávek pod katedrálou svatého Gilese na Královské míli v 80. letech a 90. letech 20. století.

Katedrála svatého Jiljí představuje dnes jednu z nejznámějších historických památek Edinburghu. Leží přímo v srdci města a byla postavena ve 12. století, ještě dříve než staré město samotné. Pod katedrálou a v jejích zdech byly v průběhu staletí pohřbeny stovky Skotů. Nyní máme představu i o tom, jak vypadali.

Katedrála pochází z roku 1124 a měla sloužit královskému městu Edinburghu za vlády krále Davida I. Vykopávky zde začaly v roce 1981 a pokračovaly v různých fázích dalších 12 let. Bylo zde učiněno tolik nálezů, až bylo nutné zahájit vykopávky, jež postupně odhalily 111 těl!

Práce se týkaly několika pohřebišť, která vznikala s postupným rozšiřováním katedrály v průběhu několika set let. V době, kdy se tyto vykopávky prováděly, byly pro město opravdu důležité, protože některé z ostatků pocházejí z doby, kdy se Edinburgh stal královským městečkem, tedy z počátku 12. století.

Nálezy posloužily rekonstrukci forenzních umělců

Ostatky patřily 35 až 45letému muži pohřbenému někdy ve 12. století a ženě středního věku. Právě u ženy pak byla zjištěna lepra. Žena zřejmě zemřela v polovině 15. až 16. století.

Edinburská městská rada a univerzita v Dundee poté zrekonstruovaly obličeje obou lidí.

Žena byla pravděpodobně vysoce postavená. Její ostatky byly totiž pohřbeny uvnitř katedrály, vedle oltáře svaté Anny. Vědci se domnívají, že mohla patřit k cechu krejčích.

Rekonstrukce jejího obličeje se zhostila forenzní umělkyně Karen Flemingová. "Tato konkrétní rekonstrukce mě zaujala, protože na ní byly zjevné známky malomocenství, což bylo zajímavé pro výzkum. Touto chorobou se mohla žena nakazit v dospělosti a známky lézí pod pravým okem mohly vést ke ztrátě zraku na tomto oku," dodala.

Jak vypadala strašlivá bitva malomocného teenagera Balduina IV. proti Saladinovi
Magazín

Jak vypadala strašlivá bitva malomocného teenagera Balduina IV. proti Saladinovi

Mužova tvář je o poznání hezčí

Forenzní umělci dále obnovili rovněž tvář muže pohřbeného před 900 lety. O něm se zase domnívají, že byl jedním z prvních obyvatel Edinburghu. Zhruba čtyřicetiletému muži chyběla část spodní čelisti, kterou museli forenzní umělci zakrýt přidáním vousů. "I když muži chyběla čelist, dokázala jsem přesně předpovědět všechny ostatní rysy jeho obličeje," řekla forenzní umělkyně Lucrezia Rodella. "Lebka muže byla v dobrém stavu, což je dost neobvyklé vzhledem k tomu, jak je stará."

Tým se domnívá, že muž měřil asi 1,67 metru a žil zřejmě o 400 let dříve než žena. Na rozdíl od ní neměl tak vysoké postavení. Byl pohřben ve stejném století, kdy byla postavena samotná katedrála. V té době nešlo ještě o tak velkolepou stavbu jako dnes.

Jak se přenáší a jak probíhá lepra, nejděsivější nemoc středověku
Magazín

Jak se přenáší a jak probíhá lepra, nejděsivější nemoc středověku

Naše historie je psána v kostech

Forenzní umělci při rekonstrukci obličejů postupují z informací skrytých v kostech. Podrobným zkoumáním struktury lebky člověka mohou vědci zjistit, kolik tkáně se pravděpodobně nacházelo na různých částech obličeje. Zjistí, jak byl obličej symetrický a jaké byly jeho nejvýraznější rysy.

"Například oční štěrbina je jednou z nejjistějších věcí, které lze předpovědět: protože oční víčka jsou svaly, musí být spojena s kostěnou částí," řekla Karen Flemingová. "Jakmile máme představu o tvaru obličeje, použijeme databázi snímků obličeje, ta slouží k výběru rysů, které lze upravit tak, aby odpovídaly lebce. Barvu vlasů a očí nelze předpovědět, pokud ostatky nebyly podrobeny testům DNA, takže zvažujeme, jaké mohlo být běžné zbarvení lidí z daného období."

Zdroje:

www.iflscience.com

www.foxnews.com

Tagy Brazílie Edinburgh Evropa Indie Indonésie lepra nemoc rekonstrukce svatý Jiljí