Zdroj: Profimedia.cz
Před 5000 lety se v Číně zrodila neuvěřitelně vyspělá civilizace. Pak zmizela. Věci už vědí kam
Zatímco v neolitické Evropě byla vrcholem „technické vymoženosti" stavba polozemnic, v Číně lidé kultury Liangzhu vybudovali přehrady, zavlažovací kanály a obrovské město, jaké snad nikdy předtím nebylo k vidění. Po tisíci letech ale náhle zaniklo. Mohla za to změna klimatu.
www.science.org,www.sciencealert.com, www.cs.wikipedia.org
Kultura Liangzhu obývala břehy řeky Yangtze na východě Číny. Kvetla mezi lety 3400 až 2250 př. n. l. Jejím centrem bylo stejnojmenná metropole ležící v městském obvodu Jü-chang. Objevena byla archeologem Š’ Sin-kengem roku 1936. Od té doby nepřestává fascinovat jak odbornou, tak laickou veřejnost. Na svou dobu se pyšnila neobvyklými architektonickými vymoženostmi.
Město bylo protkáno vodními kanály, přehradami a nádržemi natolik, že si vysloužilo přezdívku „Benátky východu“. „Společnost Liangzhu efektivně spravovala vodní zdroje pomocí hydraulické infrastruktury, čímž dokázala cíleně zmírnit následky sucha nebo povodní,” vysvětluje geolog Christoph Spötl z Univerzity v Innsbrucku v Rakousku.
Civilizace Liangzhu
Archeologický průzkum hrobů navíc naznačuje, že pro civilizaci byla charakteristická výrazná sociální diferenciace. Příslušníci elit byli pohřbívání se vzácnými a drahými předměty z nefritu, slonoviny nebo hedvábí. Chudší členové společnosti odcházeli na věčnost vybaveni keramikou a kamennými nástroji.
Odlišná pohřební výbava, tedy rozdělení na sociální vrstvy, napovídá, že lidé Liangzhu byli členy rané obdoby státu. Ten je určen územím, stálým obyvatelstvem a autonomní vládou. Záhadou proto bylo, proč se tak vyspělá kultura před 4 300 lety zhroutila a starobylá metropole byla náhle opuštěna.
„Na zachovaných ruinách jsme našli tenkou vrstvu hlíny. Ta napovídala, že zánik civilizace mohl souviset se záplavami řeky Jang-c'-ťiang nebo vlnou tsunami,” říká Christoph Spötl. „Stále jsme však nemohli učinit jasné závěry.”
Geolog se tak se svými kolegy rozhodl prozkoumat stalagmity ze dvou podvodních jeskyní v regionu, jež jsou ve své struktuře schopny uchovat chemické podpisy klimatických podmínek. Analýza vzorků potvrdila, že zhroucení města Liangzhu se shoduje s obdobím extrémních srážek související s proudy El Niña.
Zánik kultury Liangzhu
„Monzunové deště způsobily masivní záplavy, kterým nedokázaly odolat ani sofistikované přehrady a kanály. Špatné odvodnění nížin bránilo k pěstování rýže. Nastal hladomor. Lidé museli hlavní město a jeho okolí opustit. Došlo tak ke kolapsu civilizace,” přemýšlí geolog.
Území bylo podle výzkumníků nehostinné několik dalších stovek let. Pak probíhalo opětovné období sucha, jež vedlo ke konečnému zániku neolitických lidských společností v regionu.
