Vědci zkoumali, kde se v lidech vzalo zlo. Došli k divnému závěru: Máme ho v genech

Natálie Borůvková | 23. 11. 2022

Jak to maji lidé skutečně se zlem? Vědci nyní zkoumali, kde se v lidech bere. A došli k divnému závěru: Máme ho v genech. Je tomu skutečně tak?

Pochopit, proč se lidé někdy chovají, jak se chovají, je pro vědce doslova alchymie.

Vědci zkoumali, kde se v lidech vzalo zlo

Ani stovky let nestačily vědcům k tomu, aby rozluštili na první pohled jednoduchou hádanku: Proč jsou lidé zlí? Proč si ubližují a jak to, že se v nich tato emoce tak často objevuje? Filosofové i psychologové nad ní kroutí hlavou. 

Člověk by řekl, že na tom, jak se někdo bude chovat, má vliv především rodina a prostředí, ve kterém daný člověk vyrůstá a tudíž žije. Jak se zdá, vědci si ale tuto teorii tak úplně nemyslí. 

I proto je samotné zajímala odpověď na tuto otázku, a tak to vzali hezky od podlahy. Od evoluce člověka v kombinaci s biologií. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat a nutno podotknout, že takový ho asi sami nečekali. 

Agrese, která se u spousty lidí tak často projevuje, prý více než s čímkoliv jiným souvisí hlavně s geny. Bohužel ne s těmi, které si neseme ze své rodiny. O to horší toto poznání je. Násilnickou povahu jsme totiž údajně zdědili po jakémsi předkovi. Ba co hůř, týká se všech lidí společně. Znamená to tedy, že je nám zlo jaksi předem dáno do vínku? Podle vědců zřejmě ano.

Došli k divnému závěru: Máme ho v genech

Všichni primáti tak mají potenciál být zlí a všichni takoví i údajně jsme. Především je pak tato nehezká vlastnost plně přítomna u opic, lidoopů a Homo sapiens, tedy nás, lidí. "Určitá úroveň smrtícího násilí u člověka vzniká z obsazení pozice v rámci obzvláště násilnického savčího kladu," uvedl jeden z vědců. 

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

A tak nám stačí jen to, že máme všichni společného předka. Díky němu si poté neseme i stejné předpoklady. Aby vědci k těmto závěrům došli, zkoumali přibližně čtyři miliony dat týkajících se úmrtí u více než 1000 druhů savců dnešního světa a přibližně 600 populací z pozdní doby kamenné až do dnešního dne.

Ve svém zkoumání pak měli jasně vytyčené hranice. Zajímali je hlavně jedinci, jež zemřeli násilnou smrtí. Tj. byli usmrceni stejným druhem. Výsledky byly skutečně překvapivé. Být násilničtí totiž máme v genech. 

Co jedl Karel IV.: Pět luxusních chodů. Některé bychom ale nepozřeli, byly by nám odporné
Magazín

Co jedl Karel IV.: Pět luxusních chodů. Některé bychom ale nepozřeli, byly by nám odporné

"Míra vražd v moderních společnostech, které mají policejní složky, právní systémy, věznice a silné kulturní postoje odmítající násilí, je s méně než jedním úmrtím z 10 000 (neboli 0,01 %) asi 200krát nižší, než předpovídají autoři pro náš přirozený stav," řekl další z vědců.

Zdroje:

www.livescience.com

phys.org

www.bangkokpost.com