První egyptská pyramida nebyla hrobka. Nepovedla se. Je záhadou, k čemu sloužila

Lomená pyramida v Dáhšúru

Lomená pyramida v Dáhšúru

Foto: Profimedia.CZ

Pyramidy v Gíze jsou dozajista turisticky nejvyhledávanější památkou v Egyptě. Když se však cestovatel vydá do nekropole Dáhšúr, která leží pouhých 40 km jižně od Káhiry, nalezne zde nejen více klidu, ale také pyramidu podivného tvaru, jaký se jinde nevidí. Byl to záměr, nebo chyba starověkého architekta?

V pohřebišti Dáhšúr se nacházejí hned tři pyramidy, které nechal postavit faraon Snofru. Jeho vládu egyptologové kladou přibližně do let 2543 – 2510 př. n. l. a označují ji za nesmírně úspěšnou. Země v té době sílila a bohatla, vojskům se dařilo dobývat sousední území se zlatými, měděnými a tyrkysovými doly. Kromě toho se v Egyptě čile obchodovalo a stavělo. Snofru údajně nechal každý rok vystavět minimálně jeden chrám nebo pevnost.

K čemu ale potřeboval hned tři okázalé hrobky? Nabízí se překvapivě prosté vysvětlení.

Stavbu první, tzv. Médúmské pyramidy započal už jeho předchůdce Hunej, ale nestihl ji dokončit. Snofru ve stavebních pracích pokračoval, avšak nebyl spokojen s její stupňovitou konstrukcí. Z nějakého neznámého důvodu dospěl k závěru, že mnohem krásnějším místem posledního odpočinku by byla pyramida pravá, tedy s rovnými stěnami, ve tvaru dokonalého jehlanu.

Dáhšúr - vpravo Červená pyramidaTři pyramidy faraona Snofru v DáhšúruZdroj: Profimedia.CZ

Koho tato myšlenka napadla a proč se na ni Snofru tolik upnul, není známo. V každém případě však právě v období jeho vlády architekti upustili od tradičních stupňovitých pyramid a začali stavět pyramidy pravé. Respektive se o to teprve pokoušeli.

Chybami se architekt učí

Tři pozoruhodné stavby v Dáhšúru působí dojmem, jako by stavitelé zvolili metodu pokus - omyl. Snaha dodat Médúmské pyramidě kýžený tvar očividně nevyšla, vnější obložení se zbortilo. Snorfu s výsledkem nebyl spokojen, a tak kázal postavit pyramidu novou.

Lomená pyramida byla od začátku koncipována jako pravá. Se základnou 189×189 metru a původní výškou 104 metru jde o čtvrtou nejvyšší pyramidu v Egyptě, svým tvarem však stavba představuje naprostý unikát. Architekti ji začali stavět pod úhlem 54°, ale ve výšce 45 metrů se rozhodli sklon zmírnit na pouhých 43°. Pyramida se tedy v necelé polovině "lomí" a odtud také plyne její podivný název.

Do útrob Lomené pyramidy vás zavede následující video:

Zdroj: Youtube

Do třetice všeho dobrého

Egyptologové se domnívají, že stavitelé v průběhu prací narazili na problémy se statikou - příkrý sklon se jim v praxi zkrátka neosvědčil. Pyramidu sice dostavěli, ale její patvar faraona neuspokojil. Postavila se tedy hrobka třetí.

Tentokráte už všechno vyšlo na výbornou. Architekti projekt vypilovali a skon stěn trefili do perfektních 45°. Výsledná Červená pyramida byla výstavním jehlanem, ze kterého se Snofru určitě radoval.

Velká pyramida v Gíze

Jak byly postaveny pyramidy: Geniální a primitivní technikou, zjistili vědci

Existuje nicméně také teorie, podle níž byl zvláštní tvar Lomené pyramidy zvolen záměrně a měl symbolizovat sjednocení Dolního a Horního Egypta.

Každopádně je zřejmé, že důvody starých Egypťanů pro stavbu pravých, hladkých pyramid se nejspíš neskrývají ve vyhlášené Gíze, nýbrž právě v nenápadném Dáhšúru, kde vznikly jejich prototypy. Proč faraon Snofru toužil po dokonalém jehlanu? Mělo jít jen skutečně jen o hrobku, nebo stavba plnila ještě nějakou jinou záhadnou funkci? O tom můžeme jen spekulovat.

Zdroje: https://en.wikipedia.org/, https://www.smithsonianmag.com/, https://www.thevintagenews.com/