frenchglimpses.com, www.gutenberg.org, www.theatlantic.com
Již slavný La Bruyèr řekl o dvoře Ludvíka XIV.: „Existuje oblast, v níž jsou radosti viditelné, ale falešné, a smutky skryté, ale skutečné."
Vědec oživil tvář slavné milenky Ludvíka XIV.
Právě tento popis pak sedí na milenku krále Ludvíka XIV. jako dělaný. Madame de Montespan, jež byla výraznou postavou tohoto dvora, měla skutečně vititelné, ale falešné radosti, zato její smutky byly skryté a skutečné.
Madame de Montespan žila v těsné blízkosti svých sester a dcer. Vždy usměvavá a neskonale zdvořilá dáma však uměla být i drzá a k okolnímu světu povýšená.
Než se však madame de Montespan stala oficiální milenkou Ludvíka XIV., k čemuž došlo roku 1667, měla na dvoře krále již své pevné místo. Díky přízni Anny Rakouské. Madame de Montespan byla ženou, které se celá řada dvořanů bála. Důvodem byl její proslulý "montemartovský" důvtip.
Nyní vědec oživil tvář slavné milenky krále Ludvíka XIV.
Madame de Montespan byla nebezpečně krásná
Byla ale také ženou výjimečné krásy. Milovala umění, těšila se králově ochraně. Na dvoře Ludvíka XIV. vlastnila ohromný byt, který se nacházel v těsné blízkosti obydlí jeho veličenstva.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Luvík XIV. byl proslulý svou zálibou v milenkách. Stát se však favoritkou krále znamenalo sesadit dosavadní držitelku této funkce. Madame de Montespan se jakožto členka královniny domácnosti poprvé setkala s králem na počátku 60. let 16. století.
Ludvík XIV. kouzlu její neskonalé krásy propadl až v letech 1666-1667. Asi o 7 let později se pak Madame de Montespan stala královou oficiální milenkou a vytlačila tak definitivně Mademoiselle de la Vallière.
Sám Ludvík ji následně daroval byt s vlastním vchodem, který sousedil s jeho vlastním bytem.
Netrvalo dlouho a Madame de Montespan začala hrát v životě paláce významnou roli. Byla zdrojem naděje i hrůzy pro ministry a generály. Jako velká milovnice všeho umění se ráda obklopovala přepychem.
Díky vášni pro umění přeměnila zámek na srdce celého dvora. Své milované umělce, jako Molièra, La Fontaina a Philippe Quinaulta držela pevně pod svou ochranou.
S Ludvíkem XIV. zplodila 7 dětí, o jejichž výchovu se starala vdova po básníku Paulu Scarronovi, budoucí paní de Maintenon. Šest z nich pak bylo od roku 1673 králem legitimováno.
Madame de Montespan si však po mnoha letech na výslunní krále znepřátelila. Důvodem byla její často nevypočitatelná povaha. Ludvík XIV. ji postupně vyloučil ze soukromých komnat i života u dvora.
V tu chvíli vstoupila do hry Mademoiselle de Maintenon a stala se novou královou milenkou. Madame se Montespan nakonec v roce 1691 odešla od dvora a přestěhovala se do kláštera Saint-Joseph v Paříži. Zemřela v roce 1707.
