Zdroj: Volné dílo / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/
Sníh zrudl krví: Malmédský masakr - jeden z nejhorších zločinů 2. světové války
Malmédský masakr byl válečným zločinem, který se odehrál mezi vesnicemi Malmédy a Ligneuville v Belgii. Bylo v něm bez milosti zavražděno 84 (některé prameny říkají 71) neozbrojených amerických válečných zajatců... A sníh zrudl jejich krví. Masakr se odehrál 17. prosince 1944 během německé ofenzivy v Ardenách.
Událost, která se později zapsala do dějin jako Malmédský masakr, se odehrála na trase Waffen-SS Kampfgruppe Peiper, na křižovatce Baugnez. Němci zde zmasakrovali válečné zajatce, kteří se navíc po krátkém boji vzdali. Nemilosrdní vojáci eses ale nedbali a seskupili americké válečné zajatce na zemědělském poli, kde je palbou z kulometů během pár okamžiků postříleli. Ti, kdo bezhlavou smršť přece je přežili, pak byli zabiti střelou do hlavy.
Na dokument se podívejte zde:
Střelba bez varování
Podle výpovědí svědků a výsledků vyšetřování vytáhl z ničeho nic jeden z důstojníků SS svou pistoli a zastřelil bez varování amerického zdravotního důstojníka a muže vedle něj. Ostatní němečtí vojáci se postupně přidali a začali pálit na zajatce ze svých samopalů. Proč začali Němci střílet do svých zajatců, se dodnes neví. Existuje však domněnka, že se Američané pokusili o útěk. Ta však nebyla nikdy potvrzena. Celý Malmédský masakr přežilo zhruba 40 vojáků, kteří utekli a schovali se. Následně předali zprávu spojeneckému velitelství.
Zdroj: Neznámý / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/
Nešťastná náhoda
Místo se navíc ocitlo v plánu náhodně - v prosinci roku 1944 se výchozí strategické postavení Němců při ardenské protiofenzívě nacházelo východně od německo-belgické hranice a Siegfriedovy linie, poblíž belgického města Losheim. V rámci dalších plánů měl jejich další postup vést právě nejprve na město Losheimergraben. Most, který byl po cestě, byl však zničen a jiný vybraný most by tíhu armády neunesl, což Peiperův plán zmařilo. A ukončilo život amerických vojáků. Kolona tanků a obrněných vozidel Kampfgruppe Peiper pak byla odkloněna na silnici přes město Lanzerath na cestě do stanice Bucholz.
Pozadí masakru
Americká výzkumná četa zahrnovala 22 vojáků (18 pěšáků a 4 dělostřelecké pozorovatele) a bojovala a zdržovala přibližně 500 výsadkářů Waffen-SS v obci Lanzerath v Belgii. Zde zastavila konvoj tanků a obrněných vozidel Kampfgruppe Peiper ještě předtím, než konvoj dosáhl řeky Mže a města Antverp. Američtí vojáci od zdržení očekávali čas na to, aby posílili svou pozici. Plán se ale odvíjel jinak a za soumraku se německý 9. parašutistický pluk (3. parašutistická divize) utkal, obklíčil a zajal americkou průzkumnou četu, která se stáhla z boje kvůli nedostatku munice.
V boji výsadkáři Waffen-SS zabili jednoho z dělostřeleckých pozorovatelů a zranili 14 dalších amerických vojáků a pak raději z opatrnosti útok zastavili. Mysleli si, že se v lese skrývá větší síla americké pěchoty a tanků. Více než 12 hodin proto jen čekali a až pak provedli průzkum, kdy zjistili, že v lesích se nepřátelé neskrývají. Proto se 1. tanková divize SS rozhodla ke krátkému boji, po němž se část americké jednotky Němcům vzdala. Ti je odzbrojili, a společně s dalšími americkými zajatci, je v počtu asi 150 osob poslali na blízké pole nedaleko silniční křižovatky.
Zdroj: Howard Brodie / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/
Důsledky
Po americkém osvobození místa masakru se zpráva rychle roznesla mezi spojenecké jednotky. Ty dostaly příkaz zneškodnit kohokoli bez varování. Jedním z přeživších Malmédského masakru byl i slavný herec Charles Durning, který se objevil v několika oskarových snímcích. Kromě samotného masakru na poli se pod termín malmédská masakr počítají i další hromadné popravy na civilistech a válečných zajatcích v belgických vesnicích a městech.
Trest pro vraha
Malmédský masakr se pak stal jen jedním ze série činů, jež Peiperova divize spáchala.
Jochen Peiper byl po válce válečným soudem odsouzen a spolu s dalšími obviněn z vraždy 308 spojeneckých vojáků a 111 belgických civilistů.
Peiper osobně byl uznán vinným za smrt 71 zajatců u Malméd a odsouzen k trestu smrti, který však nikdy nebyl vykonán. V roce 1948 byl Paiper omilostněn a dostal doživotí.
Zdroje: cs.wikipedia.org, en.wikipedia.org/wiki/Malmedy_massacre, historynewsnetwork.org
