Elon Musk byl v mládí vášnivým čtenářem. Mezi jeho nejoblíbenější spisovatele patřil Issac Asimov, autor vědecko-populárních a vědecko-fantastických žánrů. Právě on napsal, že „lidé by měli podniknout akce, jež prodlouží civilizaci a minimalizují temný věk. Musk si tato slova vzal k srdci, když v roce 2002 založil kosmickou společnost SpaceX a prohlásil, že „někdy v brzké době lidský druh na planetě Zemi vyhyne. Proto bychom neměli čekat se založenýma rukama, až to nastane."
Podle něj bychom se měli stát vesmírnou civilizací, meziplanetárním druhem a kolonizovat Mars. I když se tato vize zatím zdá „přitažená za vlasy", Elon Musk dělá vše proto, aby se jeho sen splnil. A v jeho nápadech ho podporuje i NASA: „Tleskáme všem, jež chtějí urychlit cestu na Rudou planetu a postavit se technologickým výzvám."
Musk a osídlení Marsu
Právě ty jsou nezanedbatelné. Mars je doslova neobyvatelnou planetou. Průměrná teplota na jeho povrchu činí -60 stupňů Celsia. Mezi dnem a nocí je rozdíl až 100 stupňů. Atmosféra je stokrát řidší, než na Zemi a kyslíku je tam pouze 0,13 %. Nebezpečná je také všudypřítomná radiace. Novodobí Marťané by tak byli celí život odkázání na nošení skafandru a přebývat by museli ve speciálních domech. Problém by byl také s potravou a vodou.
Život na Marsu nebude žádný med.
„Voda je klíčová,“ říká Profesor Serkan Saydam ze School of Mineral Energy Resources Engineering. „Neslouží jen k přežití, ale také se z ní dá oddělit vodík, který slouží jako zdroj energie." Bohužel, zatím se žádný pramen vody na Rudé planetě nenašel.
„Plány Elona Muska, že do roku 2040 bude na Marsu milion obyvatel a budou tam startovat tři rakety denně, jsou podle mě nerealistické," říká Saydman. Připouští však, že technologie, jež kolonizaci umožňuje, je již na takové úrovni, že je jen otázkou času, kdy se opravdu použije.
Země vs. Mars
„Stále ale přemýšlím, proč naše pokročilé znalosti nevyužíváme na Zemi. Proč stále spoléháme na lidskou fyzickou práci a ne na roboty-horníky," uvažuje profesor. Podle něj je to pouze o poptávce a nabídce. S ním souhlasí i český podnikatel a investor v oblasti informačních technologií Jiří Hlavenka. „Proč například neosídlíme Antarktidu? Zní to stejně nesmyslně, jako kolonizace Marsu. Avšak Musk ji obhajuje záchranou lidstva. Pokud je to podle něj opravdu nutné, proč neinvestuje do své planety?
Vizionář se však drží svého plánu. Je si jistý, že jeho nejnovější a nejúspornější kosmická loď Starship s nosičem Super Heavy poletí na orbitu už letos. Navíc slibuje, že každá raketa by měla být znovupoužitelná jednou za šest až osm hodin a cena letu by měla klesnout pod milion dolarů.
Raketoplán Starship nad Marsem
„Starship je schopna vynést na Mars milion tun materiálu. Měli bychom to zkusit co nejdříve," řekl Musk na únorové konferenci.
Musk a osídlení Měsíce
Profeson Saydam věří, že jednou kolonie na Marsu určitě vznikne. Podle něj by si to však lidé měli natrénovat na Měsíci. Zde by roboti mohli těžit nerostné suroviny a získávat vodu. Lidé by se naučili žít v nehostinných podmínkách udržitelným způsobem. „Až to budeme umět, můžeme jít dál. Předpokládám však, že do roku 2050 se to naučíme," věří profesor.
Domy by se na obou planetách daly postavit z prachu a tělních tekutin. Podle vědců z univerzity v Manchesteru by tak vznikl materiál podobný betonu. „Jde vlastně o středověkou technologii, kdy se krev zvířat používala jako pojivo do malty. Jeden astronom by tak z krve nebo močoviny a marťanského prachu mohl za dva roky vyrobit 500 kilogramů speciálního betonu," uvedl výzkumník Aled Roberts. Všechny budovy by však musely být chráněné před radiací jiným materiálem.
Život na nehostinné planetě tak zprvu nevypadá příliš lákavě. Otázkou také zůstává, co by Marťané jedli a za kolik dnů by hydroponicky pěstovaná zelenina a ovoce dozrála. Je zde totiž slabé sluneční záření a nedostatek kyslíku.
Zdroj:
www.ct24.ceskatelevize.cz, www.lupa.cz, www.seznamzpravy.cz, www.idnes.cz, www.cs.wikipedia.org
