Od této události uběhlo dvacet let a svět je opět na pokraji války. Britský premiér Neville Chamberlain se setkává s Adolfem Hitlerem na Berghofu a doufá, že se spolu dohodnou na ústupu Němců z bavorských Alp.

Během návštěvy Chamberlain pohlédne na malbu italského malíře Fortunina Matania zachycujícího scénu z bitvy u Ypres v roce 1914. Na obraze nazvaném Křižovatka u Meninu je vidět voják nesoucí na zádech zraněného kamaráda. Když se Chamberlain na obraz zeptá, vůdce mu hrdě odpoví, že muž v popředí je Henry Tandey, nejvíc oceněný britský voják z první světové války a muž, který mu 28. září 1918 zachránil život. "Tento muž se dostal tak blízko ke mně, že mě mohl zabít a já bych už nikdy nespatřil znovu Německo. Prozřetelnost mě zachránila před touto tak ďábelsky přesnou palbou, když na nás angličtí hoši mířili," řekl tenkrát Hitler Chamberlainovi, uvádí v knize „Jeden voják a Hitler, 1918“ její autor David Johnson.

Hitler tvrdil, že poznal Tandeye v novinách, které v roce 1919 informovaly o jeho vyznamenání Viktoriiným křížem. Když se k němu později dostal i obraz, byl zcela přesvědčen, že si ho slavný válečný hrdina vybral, aby ho nechal žít.

Hitler údajně požádal Chamberlaina, aby Tandeyovi zatelefonoval a poděkoval mu za záchranu. O tom, zda britský premiér splnil jeho požadavek nebo ne, stále historici diskutují. Je ale jisté, že samotný Henry Tandey si na setkání s Hitlerem nevzpomínal. Podle historika Johnsona v roce 1940 řekl: "Nerad jsem střílel raněné, ale kdybych jen věděl, co se z něj jednou vyklube… Dal bych teď deset let nynějšího života za pět minut jasnozřivosti v té době." Stigma muže, který nezastřelil Hitlera, a tím i tak trochu přispěl i k hrůzám druhé světové války, se nikdy nezbavil.

Dr. Johnson ale zpochybňuje celý incident s Hitlerem a ve své knize „Muž, který nezastřelil Hitlera“ z roku 2014, napsal: "Jak je pravděpodobné, že Hitler mohl Henryho poznat… Z černobílé novinové fotografie, která nemohla odpovídat standardům dnešní digitální technologie?"

Další pochybnosti se objevují, když historické záznamy uvádějí, že Hitler byl od 25. do 27. září 1918 na dovolené a 28. září měl maximálně čas na to vrátit se do kasáren a ne na místo bitvy. „Hitlerova tvrzení o tom, že byl ušetřen spojeneckým vojákem nelze ověřit, natož potvrdit, že to byl Henry,“ uvádí Dr. Johnson. "Příběh proto nelze prokázat nade vší pochybnost." Pokud by tomu tak bylo, proč by si Hitler takový příběh vymýšlel? Server History.co.uk cituje historika Johnsona: "Je pravděpodobné, že si vybral toto datum, protože věděl, že se Tandey stal jedním z nejvíce oceněných vojáků první světové války. Kdo je lepší než britský voják a slavný válečný hrdina v jednom, který v několika týdnech za sebou získal hned tři trofeje? Díky svému božskému vnímání sama sebe si vytvořil vlastní mýtus. Nebyl jen tak ušetřen, byl "vyvolený". Tento příběh tak pěkně vylepšil jeho pověst."