Vědci zrekonstruovali sympatickou tvář neandertálce z Altamury
Právě tam před více než 130 000 lety pravděpodobně spadl a zemřel hlady. Jeskyňáři se s jeho lebkou, pokrytou vápencovými nánosy, setkali poprvé v roce 1993. Pro vědce je však frustrující, že její nepřístupná poloha - 20 minut cesty z povrchu úzkými puklinami - nesmírně ztěžuje studium kostry.
Tělo zůstává uloženo v malé komoře hluboko v krasovém jeskynním systému. "Pomocí lana snesli dolů mě i mnoho mých kolegů. Pro mě to byl naprosto úžasný zážitek. Když se dostanete do toho kouta a uvidíte tam kostru, tak vás to opravdu ohromí," řekl Jacopo Moggi-Cecchi, profesor na katedře biologie Florentské univerzity.
Na základě fotografií, videozáznamů a rentgenových snímků pořízených v hloubce jeskyně vědci zveřejnili první studii mužovy čelisti, včetně téměř kompletní sady zubů. Z nich vyplývá, že muž byl dospělého věku, ale ne starý, a před smrtí také přišel o dva zuby.
"Ztráta zubů je něco zajímavého. Máme k dispozici rozsáhlé fosilní záznamy neandertálců a není to typické. Z hlediska zdraví ústní dutiny byli v dobré kondici," uvedl Moggi-Cecchi.
Kořeny některých zubů byly obnažené, což by mohlo naznačovat, že ve hře bylo onemocnění dásní, řekl. Na některých zubech v dolní čelisti se také nacházely nánosy zubního kamene - kalcifikovaného plaku, který je dnes zubařům dobře známý.
Homo neanderthalensis žil na Zemi asi 350 000 let před svým vymizením, a to na území dnešní Evropy a části Asie. Zmizeli asi před 40 000 lety - i když se předpokládá, že se geograficky překrývali s Homo sapiens po dobu více než 30 000 let poté, co někteří lidé migrovali z Afriky.
Dřívější výzkum, zveřejněný v roce 2016 na základě analýzy DNA ramenní kosti muže, potvrdil, že se skutečně jedná o neandertálce a že žil před 130 000 až 172 000 lety.
Zuby používal zvláštním způsobem
Stejně jako ostatní neandrtálci má i tento pravěký člověk větší přední zuby než moderní lidé - jeho stoličky jsou však stejně velké jako u lidí. Čelisti neandertálců jsou širší a chybí jim vystouplá brada, která je typická pro moderní lidi.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Analýza stop po opotřebení a zubního kamene na dalších neandertálských zubech vědcům poskytla informace o stravě neandertálců a o tom, jak používali své zuby i k jiným úkolům než k jídlu.
Naši archaičtí příbuzní používali přední zuby téměř jako "třetí ruku", aby si mohli přidržovat maso při jeho porcování nebo aby si mohli přidržovat kůži nebo usně při přípravě, vysvětlil Moggi-Cecchi. Člověk z Altamury měl "výrazné opotřebení", které mohlo souviset s tímto druhem činnosti.
Pro podrobnější analýzu by však podle Moggi-Cecchiho bylo nutné lebku dostat do laboratoře, protože zuby jsou stejně jako zbytek kostry pokryty kalcitem - minerálními usazeninami z vápencového krasu.
Zdroje:
