Jak poznáte, že máte neandrtálské geny: Toto je seznam chorob, které vám mohou být vodítkem

Jarouš M Komořanský | 25. 5. 2023

Neandertálci, naši nejbližší vyhynulí příbuzní, žili po boku Homo sapiens po tisíce let, než zhruba před 40 000 lety zmizeli. Oba druhy se křížily, což vedlo k tomu, že moderní lidé nesou některé neandertálské geny. Kolik jich v sobě neseme, můžeme zjistit i podle chorob, které nás trápí.

Nejnovější výzkumy ukazují, že neandertálské geny mohou hrát roli při zvyšování pravděpodobnosti vzniku některých chorob u moderních lidí, jako jsou například deprese, kožní poruchy, cukrovka 2. typu, Crohnova choroba a závislost na kouření. Dědí se tyto geny? A jakou výhodu mohly poskytnout raným moderním lidem? 

Dědičnost neandertálských genů

Neandertálské geny se u moderních lidí dědí díky křížení obou druhů. Neandertálci a moderní lidé mají společného předka, který žil přibližně před 500 000 lety. Asi před 50 000 lety raní moderní lidé migrovali z Afriky a v Eurasii se setkali s neandrtálci. Došlo ke křížení a vzniklé hybridní potomstvo neslo směs genů neandrtálců a moderních lidí.

Podle BBC jsou asi 2 % DNA neafrických moderních lidí neandertálského původu. Zděděné neandertálské geny jsou rozmístěné napříč genomem a souvisejí s různými znaky, jako je imunitní reakce, pigmentace kůže a metabolismus.

Od neandrtálců pocházejí 2 až 4 % genetického plánu dnešních neafričanů. Vědecký tým pod vedením Srirama Sankararamana prověřil genomy 1004 moderních lidí a identifikoval oblasti nesoucí neandrtálské verze různých genů. Mimo jiné se ukázalo, že i u genové varianty spojené s obtížemi při odvykání kouření byl zjištěn neandertálský původ. Tato mutace může mít více než jednu funkci, proto i její vliv na kouření může být jen jeden z mnoha.

První lodě na světě nepostavili lidé. Nálezy v Řecku staré 100 tisíc let přepsaly dějiny
Magazín

První lodě na světě nepostavili lidé. Nálezy v Řecku staré 100 tisíc let přepsaly dějiny

Mají neandertálské geny nějaké výhody?

Některé z neandertálských genů zděděných moderními lidmi podle vědců mohly poskytnout výhodu při přizpůsobování se novému prostředí. Neandertálci například žili v Evropě a Asii stovky tisíc let a vytvořili si genetické adaptace na tyto oblasti. Když moderní lidé migrovali do těchto oblastí, mohli mít z dědictví některých z těchto adaptací prospěch.

Jedním z příkladů je pigmentace kůže. Neandrtálci se vyvinuli tak, že měli světlou kůži, což pravděpodobně umožňovalo produkci vitaminu D v prostředí s nízkým slunečním zářením. Raní moderní lidé měli naopak tmavou kůži, která byla vhodnější pro vysokou úroveň slunečního záření v Africe. Když moderní lidé migrovali do Evropy a Asie, mohli zdědit některé geny neandrtálců, které jsou zodpovědné za světlou kůži, což jim umožnilo přizpůsobit se prostředí s nízkým slunečním zářením.

Našli jsme důkaz, že neandertálské kožní geny způsobily, že Evropané a východní Asiaté jsou evolučně zdatnější," uvedl spoluautor studie Benjamin Vernot. Geny pro keratinová vlákna byly rovněž obohacené o neandertálskou DNA, což moderní lidi obohatilo a lépe přizpůsobilo chladným podmínkám. „Je lákavé se domnívat, že neandertálci již byli přizpůsobeni neafrickému prostředí a poskytli (moderním) lidem tuto genetickou výhodu," dodal profesor David Reich z Harvard Medical School.

 Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Jiné geny vedou k nemocem

Ne všechny zděděné neandertálské geny však mohly být výhodné. Jak již bylo zmíněno, některé z neandertálských genů zděděných moderními lidmi jsou spojené se zvýšeným rizikem vzniku některých chorob jako je cukrovka 2. typu, dlouhodobá deprese, lupus, biliární cirhóza - autoimunitní onemocnění jater - a Crohnova choroba.

Vědci naši 700 tisíc let starou lidskou lebku. Přepisuje dějiny evoluce a vše, co jsme se učili
Magazín

Vědci naši 700 tisíc let starou lidskou lebku. Přepisuje dějiny evoluce a vše, co jsme se učili

Křížení mezi neandertálci a moderními lidmi zanechalo genetické dědictví, které je u moderních lidí přítomné dodnes. S tím, jak se naše chápání genetiky neandertálců a jejího vlivu na moderní lidi vyvíjí, vrhne další výzkum světlo na fascinující vzájemné působení obou druhů a na to, jak jejich genetické dědictví přispělo k naší dnešní genetické rozmanitosti.

Zdroje: www.bbc.com/news/25944817, news.bbc.co.uk/8660940.stm, medlineplus.gov, humanorigins.si.edu

Tagy Afrika Asie David L. Reich Eurasie Evropa Harvard Medical School kůže nemoc sluneční energie