Celý tento proces by se v pohádkovém světě dal nazvat Pohádka o tom, jak vědci znovu vytvořili neandrtálského člověka. Vycházeli z kostry objevené před více než sto lety ve Francii. Tato kostra byla jednou z těch, jež byly objeveny v roce 1909 při vykopávkách v jeskyni La Ferrassie v Dordogne. Jednalo se o kostru dospělého muže, která dostala podle jeskyně jméno La Ferrassie 1. Ukázalo se, že tato kostra je jedním z nejdůležitějších objevů v oblasti výzkumu neandrtálců. A komu se podobá?
Jak vypadá první reálná rekonstrukce?
Díky zachovalým ostatkům se vědci pustili do podrobné rekonstrukce našeho nejbližšího pravěkého příbuzného. Nalezené ostatky byly totiž v perfektním stavu a lebka tou největší a nejúplnější, jaká kdy byla nalezena. Navíc stejná kostra vědcům odhalila, že neandertálci chodili vzpřímeně. Potvrdily to kosti jeho nohou a chodidel.
Z ostatků dále vědci vyčetli, že neandertálci byli zavalití, se silnými pažemi a měli velké lebky se skloněným čelem a nevýraznou ustupující bradou.
Proces rekonstrukce – puzzle ze dvou nálezů
Vědci se jali 70 000 let staré kosti rekonstruovat, protože i přes zachovalost kostí některé podstatné části kostry chyběly.
Například chybějící hrudník, žebra, pánev a některé části páteře pak tým vědců doplnil kopiemi kostí neandertálců, které byly objeveny v Izraeli v roce 1982. I tam byla objevena téměř kompletní kostra neandertálce, které naopak chyběla zase lebka, pravá noha a část levé nohy. Tato dokonalá kompatibilita pak zajistila, že dvě různé kostry a kopie byly poskládány dohromady a vznikla tak první vzpřímená kostra neandertálského člověka.
Odborníci ji „obalili“ svaly, což byla velmi obtížná práce. Jak říká modelář a antropolog Jez Gibson-Harris: „Velikost a struktura kostí napovídá tomu, jaký typ svalů by hominid měl. Bylo vidět, kde se šlachy připojovaly. Byly tam docela velké úchytné body. Je vidět, že tam byly velké svaly. Výsledný hominin pak vypadá velmi silně, je velmi zavalitý a dobře stavěný. Ale opravdu dost malý."
Nové objevy
Díky rekonstrukci těla neandertálce pak další vodítka poskytly kosti, které prozradily, jak naši předkové žili. Kosti v průběhu života mění svůj tvar, záleží navíc i na tom, jakou stranu každý preferuje. Ukázalo se, že u dané kostry byla pravá ruka silnější než levá. Podle toho vědci určili, čemu se mohl tento jedinec věnovat.
„To, co děláte s kostí během života, způsobuje adaptaci, pokud je to dostatečně namáhavé a opakované," říká doktor Colin Shaw z Cambridgeské univerzity. Podle kostí tak bylo možné určit, jak neandertálci lovili, jak vykonávali domácí práce, jaké nástroje používali a jak celkově žili. Významným zjištěním bylo, jak velkou část života věnovali naši předkové tvorbě vhodných oděvů. Každou kůži museli škrábat osm hodin, aby se dala nosit.
Vtipné zjištění
Poté, co odborníci postupně poskládali celého neandertálce dohromady, snažili se určit tvar jeho obličeje. K tomu pomohla nejen stavba kostí, ale i výkonné rentgenové záření, které dokáže odhalit denní tempo růstu zubů. Bylo zjištěno, že neandertálské děti rostly rychleji než moderní lidé, což může být i důvodem k jejich vymizení.
Když však byla lebka dokončena, výsledná podoba vzbudila úsměv na rtech. Po přidání vlasů na hlavu a ochlupení na tělo se postupně rýsovaly další zvláštnosti. „Model“ dostal zrzavé vlasy a světlý odstín pleti. Po dvou a půl měsících práce byla La Ferrassie 1 hotová.
A Chuck Norris byl na světě! Vidíte tu podobnost? Upřímně, nelze si ji nevšimnout! Podívejte se od 50. sekundy tohoto videa:
Zdroje: greekreporter.com, www.cbc.ca, www.bbc.com
