Stačilo málo. Chybějící chodidlo a část nohy pak přiměly vědce, aby se nad vývojem dějin moderní chirurgie znovu zamysleli.
31 tisíc let stará kostra přepsala historii
Objev kostry byl učiněn v jedné z jeskyň na území Indonésie. Šlo o kostru dospělého člověka poměrně mladého věku. Právě tomu chybělo chodidlo a také část levé nohy.
Pokud si vědci ověří svou domněnku, bude se jednat o nejstarší důkaz chirurgie. Tedy o nejstarší dochovaný případ, kdy byla člověku amputována končetina. Moderní a novodobá chirurgie tak možná změní vše od samotných základů.
Jeskyně v Indonésii totiž přepisuje dějiny toho, co jsme do dnešního dne považovali za platné.
Poté, co byla kostra objevena, se vědci pustili do práce. Jejich hlavním cílem bylo zjistit, proč na místě nálezu chybí kus nohy včetně chodidla. Výsledky výzkumů byly překvapivé. Ukázalo se, že amputace byla učiněna v době, kdy pacient ještě žil. Pravděpodobně k ní došlo v dětském věku.
Pokud je však toto tvrzení správné a končetina byla skutečně amputována v pravěku, znamená to, že pokrok lékařské vědy začal mnohem dříve, než jsme mysleli. Nalezená kostra totiž patřila člověku, který s amputovanou končetinou několik let bez problémů žil.
Nový nález mění pohled na dějiny moderní chirurgie
Historie moderní chirurgie se tímto objevem mění. Kostru objevil tým vědců, který uprostřed deštného pralesa zkoumal jednu z místních jeskyní, jakožto oblast s nejstarším skalním uměním na světě. Objevil ale něco, co sám nečekal.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Jeskyně na Borneu, jak se zdá, nakonec odhalila něco mnohem lepšího. Hrob, v jehož útrobách byla kostra s chybějící částí dolní končetiny. Objev učinil Tim Maloney, archeolog z Griffithovy univerzity v Austrálii a vedoucí výzkumník studie skalního umění. "Ačkoli byla většina kostry neporušená, chybělo jí levé chodidlo a spodní část levé nohy," uvedl. A protože zbytek končetiny nebyl nikde k nalezení, dospěli vědci k poznání, že možná byla důsledkem amputace.
K tomuto poznatku přispěl i fakt, že na zbytku nohy byl objeven jakýsi čistý řez. "Ten se zahojil," řekl Maloney. A dodal: "Nebyly zde žádné známky infekce, což by se dalo očekávat, kdyby dítěti nohu ukousl nějaký tvor, například krokodýl. Nebyly tam ani žádné známky drtivé zlomeniny, která by se dala očekávat, kdyby se noha ulomila při nehodě."
Doba, po kterou dotyčný člověk žil, se odhaduje na rozmezí šesti až devíti let. Amputace však nebyla důvodem jeho skonu. Záhadou však i nadále zůstává, jak mohli pravěcí lidé provést tak zásadní operaci, bez toho aniž by jim pacient vykrvácel, když neměli k dispozici techniku, jakou máme dnes.
Zdroje:
