Vědci oznámili nález nového druhu pračlověka. Měl velmi podivný obličej

Izraelští vědci ukazují fosilní fragmenty lebky a čelisti na univerzitě v Tel Avivu v Izraeli 27. června 2021. Pozůstatky se skládaly z kostí patřících "novému typu raného člověka".

Izraelští vědci ukazují fosilní fragmenty lebky a čelisti na univerzitě v Tel Avivu v Izraeli 27. června 2021. Pozůstatky se skládaly z kostí patřících "novému typu raného člověka".

Foto: Gil Cohen Magen / Shutterstock.com

Ač jsou evoluční teorie o vzniku druhu Homo sapiens a vyhynutí dalších homininů více či méně obměňovány s každým dalším nalezeným druhem člověka, je jasné, že na Zemi existovalo paralelně více druhů lidí ve stejnou dobu. Občas se objeví nález, který přepisuje dějiny, nebo jim spíše dodává další chybějící dílek. Takovým je například významný objev učiněný v Izraeli, jímž byl objeven Nesher Ramla - chybějící článek evolučního řetězce.

Vědci z Izraele jej datovali do doby před 140 000 až 120 000 lety a zjistili, že měl rysy společné jak s neandrtálci, tak s archaickým druhem Homo. S neandrtálci jej pojila podobná čelist a zuby, zatímco lebka byla bližší modernímu člověku. Tento nový druh žil v Levantě a nové (ve smyslu nám do té doby neznámé) fosilie daly název jedinečné středopleistocenní populaci, která byla nyní identifikována poprvé.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Jak vypadal Nesher Ramla?

Kromě již zmíněné čelisti se zuby a lebky byl Nesher Ramla specifický i v mnoha dalších vizuálních charakteristikách. Nepodobal se moderním lidem, jelikož vlastně neměl bradu a jeho zuby byly extrémně velké.

Vědci si myslí, že se z něj vyvinula většina lidí středního pleistocénu a že se jedná o druh, který se pářil s Homo sapiens. Homo sapiens totiž v té době migroval z Afriky na sever, o čemž svědčí mimo jiné i fosilie nalezené v jeskyni Misliya. To je pak důkazem toho, že společně s Homo sapiens se v téže oblasti pohyboval i archaický Homo. Nesher Ramla ovládal pokročilé technologie výroby kamenných nástrojů a s největší pravděpodobností se stýkal s místními Homo sapiens. Byl předkem neandrtálců v Evropě i archaických populací Homo v Asii, čímž dokonale zapadá do evoluční skládanky.

Fosilíní nálezy druhu Nesher Ramla.Fosilíní nálezy druhu Nesher Ramla.Zdroj: Gil Cohen Magen / Shutterstock.com

Druh Homo v Levantě existoval před příchodem neandrtálců

Zároveň je Nesher Ramla i perfektním studijním materiálem pro migraci lidí ve starém světě.

Objev tohoto nového druhu totiž zpochybňuje hypotézu, že neandrtálci pocházejí z Evropy. Dříve si totiž vědci mysleli, že neandrtálci byli nuceni v malých skupinách migrovat na jih, aby unikly šířícímu se ledovci. Byla zde domněnka, že někteří z nich migrovali do Izraele, ale nyní se ukazuje, že zde už specifická skupina druhu Homo existovala! Předkové evropských neandrtálců žili v Levantě již před 400 000 lety a opakovaně migrovali na západ do Evropy i na východ do Asie, kde se z nich staly archaické populace s rysy podobnými neandertálcům. Země izraelská tak byla zcela jasnou křižovatkou mezi Afrikou, Evropou a Asií. Byla místem, kde se různé lidské populace navzájem mísily, aby se později rozšířily po celém Starém světě. Slavní neandertálci ze západní Evropy jsou pouze pozůstatkem mnohem početnější populace, která žila zde v Levantě - a nikoli naopak.

O chybějícím článku evolučního řetězce pojednává toto video:

Zdroj: Youtube

Populace X

Fosilie druhu Nesher Ramla byly nalezeny v těžební oblasti cementárny Nesher. Nejprve byly nalezeny v hloubce asi 8 metrů zvířecí kosti – kosti koní, daňků a turů. Poté kamenné nástroje a lidské kosti. Jejich morfologie odpovídala rodu Homo. Při dalších analýzách se pak potvrdilo, že tyto kosti patřily druhu, který byl tak zvanou „chybějící populací“ anebo populací X – tedy něčím mezi neandertálci a lidmi Homo sapiens.

Nemáme důvod si myslet, že raný Homo sapiens byl méně teritoriální, násilnický, netolerantní a méně lidský.

Na Zemi kdysi žilo 9 druhů lidí. Pak ale najednou záhadně zmizeli, krom jednoho

Nesher Ramla se zřejmě pářil s oběma druhy. Díky definici nového druhu pak bylo možné rozčlenit lépe i další v Izraeli již nalezené fosilie, z jeskyně Tabun (před 160 000 lety), jeskyně Zuttiyeh (250 000) a jeskyně Qesem (400 000). I ty byly díky definici druhu Nesher Ramla přiřazeny do stejné kategorie.

Levanta se díky tomuto objevu stala naprosto klíčovým výchozím bodem nebo přinejmenším předmostím další evoluce.

 

Zdroje:

www.sapiens.orgwww.sciencedaily.comwww.marca.com