Newgrange v irském hrabství Meath je starší než Stonehenge a pyramidy. Je však stejně důležitý, přestože jde o jednu z méně známých starověkých památek.
V Evropě našli obří hrobku starší a záhadnější než pyramidy
Tento obrovský neolitický monument je o šest století starší než nejstarší pyramida v Egyptě a o sedm set let starší než kamenný kruh ve Stonehenge. Vědci odhadují, že byl postaven kolem roku 3200 př. n. l.
Tato průchozí hrobka, která je ústředním bodem prehistorického komplexu známého v irštině jako Brú na Bóinne, Palác Boyne, se skládá z 200 000 tun materiálu a má rozlohu přes jeden akr. Je to důmyslná stavba, která svědčí o schopnostech svých stavitelů jako inženýrů, umělců a astronomů. Je také dokladem jejich náboženství. Vědci nyní zkoumají, kdo byli její skuteční stavitelé.
Shoda panuje v tom, že monument postavili původní obyvatelé Irska, což však nezabránilo vzniku řady fascinujících teorií, které tvrdí opak. Jako stavitelé Newgrange byli uváděni Vikingové, Féničané, Egypťané a Římané. Otázkou zůstává, na kolik jsou tyto teorie pravdivé.
V roce 1699 narazil Charles Campbell na svém panství na zarostlou hromadu kamení a považoval ji za vhodný lom. To platilo do chvíle, než objevil kolosální zdobený kámen, který střežil vchod do chodby. Campbell znovu objevil Newgrange. On a jeho muži se pak pravděpodobně stali také prvními lidmi, kteří do "jeskyně" po tisíciletích opět vstoupili.
O dávné civilizaci vědci nic neví
První dny výzkumů byly nesnadné. Doprovázelo je mnoho měření, více či méně přesných, která nabízela divoce se lišící teorie o původu nalezené mohyly. Badatel z počátku 18. století Thomas Molyneux tvrdil, že viděl velký kámen ve tvaru pyramidy, který od té doby nikdo neviděl, a Thomas Pownall byl přesvědčen, že mohyla byla původně mnohem vyšší pyramidální stavbou.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Mnozí z těchto památkářů však celkově významně přispěli, například George Petrie, který pomohl obnovit spojení mezi památkou a ranou irskou literaturou. Všichni tito první badatelé také měli tendenci ocenit, že Newgrange zjevně není jen velké mauzoleum, ale spíše něco s větším náboženským významem. Ačkoliv neměli tendenci příliš rozšiřovat teorii, že se jedná o "barbarské posvátné místo pro staré Iry".
Charles Vallancey ve svém průzkumu z roku 1786 popsal hrobku jako umělou "sluneční jeskyni", která souvisí s chaldejským slunečním kultem. Možná se v chaldejské části mýlil, ale o mnoho let později byl solární význam hrobky posunut mnohem dál.
V letech 1962-1975 vedl Michael O'Kelly velmi oceňovaný průzkum Newgrange. O'Kelly sice zpochybňoval některé aspekty práce prvních badatelů, ale mnohé z jejich závěrů byly potvrzeny profesorovými vykopávkami.
O'Kelly nazval Newgrange a nedaleké Dowth a Knowth "katedrálami megalitického náboženství". Pro neolitické obyvatele Irska to bylo místo velkého náboženského významu, spojené nejen s uctíváním slunce, ale také s "kultem mrtvých". Jedná se o krásný příklad průchozí hrobky, v níž byli údajně pohřbeni různí mýtičtí hrdinové a králové. O'Kelly ji však také popsal jako "dům mrtvých", jehož vodotěsnost naznačuje, že se v něm myslelo na "živé". Podle irské tradice byl Newgrange domovem Dagdy, náčelníka Tuatha Dé Danann, rasy nadpřirozených bytostí, které údajně obývaly starověké Irsko.
Nedávný genetický výzkum do jisté míry potvrzuje, že Newgrange je v mytologii považován za domov "božských králů". V dublinské studii z roku 2020 byly analyzovány ostatky muže, který byl nalezen pohřbený v Newgrange. Výsledky odhalily, že jeho rodiče byli pravděpodobně bratr a sestra. To, že se narodil ze schváleného incestního svazku z této doby, naznačuje, že byl velmi pravděpodobně královského původu nebo alespoň z elitní skupiny.
Zdroje:
