Vliv lidstva na zeměkouli je tak velký a rozmanitý, že jsme zahájili nové geologické období v historii Země. Jmenuje se antropocén - lidská epocha.

Co po nás zbude

Emise fosilních paliv, klimatické změny, zemědělství, zrychlené vymírání druhů, chemické znečištění a megaměsta. To vše se podle vědců v naší době různým způsobem projeví v sedimentech moří, jezer a řek.

Za miliony let se tyto vrstvy sedimentů zhutní do hornin, jako jsou pískovce, slínovce a vápence.

Jeden rys fosilního záznamu, který vytváříme pro bazální vrstvy antropocénu, se nepodobá žádnému geologickému přechodu v minulosti.

Za miliony let paleontologové pravděpodobně vykopou neúměrně velké množství kostí velkých až středně velkých savců. Kupodivu se jim může zdát, že zkameněliny patří téměř výhradně jen malé hrstce druhů. A jejich kosti se nacházejí na všech kontinentech kromě Antarktidy.

Jejich nálezy budou ukázkou našich krav, ovcí, koz a prasat. Tedy všech těch, jež se doslova v miliardách chovaly, aby se uživilo veškeré lidstvo.

"Místo toho, aby přirozený suchozemský ekosystém sestával ze dvou nebo tří set druhů obratlovců, které spolu koexistují a jsou mírně běžné, my a zvířata, která chováme, jsme najednou populačně explodovali," uvádí vědci.

Jaké památky za sebou zanechá naše civilizace?

Asi 60 % hmotnosti všech hřbetonožců na zemském povrchu dnes tvoří naše hospodářská zvířata. Hmotnost všech lidí zabírá dalších 30 %. Zbývajících zhruba devět procent tvoří všichni volně žijící živočichové.

Badatelé se domnívají, že na pastvinách zemře tolik hospodářských zvířat, že si v mezních vrstvách antropocénu odnesou více než spravedlivý podíl v nadcházejícím paleontologickém světle.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Význam bude mít také fosilní pyl. Právě tomu se věnuje celé odvětví paleontologie nazvané palynologie.

Co o nás usoudí ta příští?

Za milion let by se tak jeho vyznavačům mohl splnit tajný sen, až uvidí obrovské množství pylových zrn kukuřice, pšenice, sóji a řepky olejné v porovnání s ostatními rostlinnými druhy.

Vzhledem k současnému počtu lidí také někteří z nás skončí jako zkameněliny. Nebudou však v množství, které by odpovídalo současné lidské populaci, jež čítá sedm miliard lidí.

Ostatky většiny lidí jsou totiž zpopelněny na popel nebo pohřbeny ve vzdušných dírách v půdě, kde se naše kosti rozpadají na prach. Co o nás tedy usoudí příští civilizace je zatím stále ve hvězdách.

Zdroje:

www.science.org

www.cbc.ca

scienceandthebigquestions.com